pátek 18. prosince 2015

Ve výhledu



Nebýt jisté chřipky před několika lety a následného rekonvalescenčního brouzdání v internetových informačních tocích, myslela bych si až doposud, že jediné, v běžném životě upotřebitelné háčkování je toto filetové. Kdepak by mě napadly šátky! Nebo nákrčníky. Nebo dětské deky. Leda tak dečky, hm.

Moje háčkovací prozření začalo infekcí na Kohoutím vršku a vyústilo v hromadu malabriga od Vlněných sester.

V sezoně 2016 bych se ráda (vidíte ten opatrný kondicionál?) vrátila ke kordonetu a tenkému háčku, protože dědečkova pracovna konečně dostane nový, a přitom sto let starý psací stůl - a k němu háčkovaná záclonka prostě patří.

Hledám pěkný okenní vzor. Nabídněte! Zn. Háček, přízi a okno mám vlastní.



7 komentářů:

  1. Vymením výhľad z okna za ten náš na ulicu....môžu byť len hory a lesy,
    a deti môžu ostať dosť ďaleko,omilostím len Mila... nemusí to byť ale Midsomer :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kdepak, my výhled z naší rozhledny nevyměníme :-)

      Vymazat
  2. Já jsem si asi před 10 lety nakreslila svoji záclonku na čtvereč.papír..mám ráda děts.kresby a naivní umění a je to na tom asi znát :))..to jsem se vyblbla ale bavilo mě to http://fotoalba.centrum.cz/original.php?pid=25159997&psize=1

    OdpovědětVymazat
  3. Opravdu bude nový stůl!! To jsou mi věci. :-O

    OdpovědětVymazat
  4. jj, máme ho zatím u Antonína v pokoji :-) Asi na něj dám řetěz se zámkem, poněvadž Rozi ho nutně chce k sobě do bytu :-D

    OdpovědětVymazat
  5. Petko, přijeď na návštěvu a můžeš si obšlehnout mou tulipánkovou krátkou záclonku v kuchyni. Trvala mi celé jedno těhotenství. :-)

    OdpovědětVymazat