Rodina se sešla na schodech na zápraží. Je konec války?
Dědeček drží babičku kolem ramen. Teta Anna sedí na zídce. Maminčin bratr Toník pózuje. Maminku drží na ruce její sestřenice Otka. Na schodech sedí zprava dědečkova sestra Alfréda (a její manžel stojí za objektivem), dědečkova neteř Aninka a dědečkova švagrová Anna, tou dobou již vdova.
Zápraží vypadá úplně stejně i dnes. Staré bezděkovské podstavce pod květiny ztratily sice své nohy a nás je tolik, že bychom se na zápraží stěží všichni poskládali...
............................................................................................ a babiččina klubíčka
Zobrazují se příspěvky se štítkemteta Anna. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemteta Anna. Zobrazit všechny příspěvky
sobota 15. března 2014
čtvrtek 9. ledna 2014
Bez sněhu
Leden 1946
Moje maminka, její prateta Anna a sáně rohačky nad dlouhými schody na dolní zahradu. Sněhu je pomálu, zřejmě už tehdy začalo globální oteplování.
Strom, který jako by vyrůstal tetě Anně z hlavy, je stromem oběšencovým. Húúú! Bojím bojím. Sousedka S., již nebožka, strašívala malou Jarušku viselcem: Považ, u vás na zahradě přímo proti zápraží! na špagátě visel a tááákhle se houpal...
Jaruška se pochopitelně bála. Ale jdi, hloupá, vždyť ho dávno odřízli, to tu ani váš dům ještě nestál.
Dnes nestojí ani strom.
Štítky:
archivní foto,
Kolomažnice,
maminka,
schody,
teta Anna
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)