sobota 13. října 2018

Lupeny


Co jsem před týdny zkoušením klopotně vyzkoumala, to jsem během fotoaparátovy nepřítomnosti s lehkostí zapomněla. Někdy si vážně připadám jako pořádnej tragéd.


pátek 12. října 2018

Barvy



Jak se podzim začíná vybarvovat, je hned všechno lepší. 
A také to vypadá, že už je snad možné dohlédnout na konec.

A pokud jste zvědaví/zvědavé, jak obvykle bývám zvědavá já, tak se mrkněte sem


pondělí 8. října 2018

Puzzle


Postupujeme.
Další dílek naší letošní skládačky je na svém místě.

A naštípané dřevo ze stromů, které vzala před dvěma týdny vichřice, se vyhřívá na sluníčku.

pátek 5. října 2018

Klubíčka, knížka a stres aneb YARN ALONG 231



Někdo bojuje s depresí, já se stresem. Nebo spíš on bojuje se mnou. A v posledních měsících vyhrává.

Nestíhám.
Musím.
Musím, i když vůbec nemusím. Někdy se musím smát, že brzy budu muset myslet na to, že musím dejchat.
Kopla bych do toho.
Sem by měl přijít smajlík s lehce ironickými dolíčky ve tváři.

Takže honem nějaká ta pozitiva.
Po vleklém a bolestném utrpení jsme vyklidili, prodali a předali pražský byt. Aleluja!
Roztřídili jsme naše krámy, mnohých se zbavili, co bylo císařovo, dali císaři, a co bylo dětí, dětem. Čtyřnásobné aleluja!
Naplánovali jsme rámcový plán na následujících patnáct let. Náš novej život.
Koupili jsme starej dům se starou zanedbanou zahradou.
Kolomažnice vzkvétá, rodičům se daří přiměřeně a třináct kilometrů je čtvrthodina cesty.

A toho stresu se ne a ne zbavit.
Takže jestli vás napadají nějaké tipy nebo tak něco, prosím sem s nimi.

Cípatý šátek je opravdu cípatý a jeho háčkování je trošililinku nekonečné.
A kniha, no jo, jeden se vždycky rád poučí.


čtvrtek 4. října 2018

Tak v tom zase lítám

Vyklízení č. 7. Teda asi.
Kdybych byla obchodně zdatná, mohla bych si na to už dávno otevřít firmu, faktžejo.
Na obrázku jsou podomácku vyrobené etažéry (???) pro kočky, vše po pádu z prvního patra. Máloco je mi tak nepříjemné jako tahle udělátka pro domácí mazlíčky.

A dvorek po mém razantním antimazlíčkovském zásahu.
Fotoaparát se zase někde toulá.


sobota 29. září 2018

Sudé dny, liché dny


Zajíždíme nový režim.
Sudé dny tady a liché tam. Zatím tady je tady, ale brzy (doufáme) bude tady tam.


pátek 28. září 2018

Vévodo!



Slunný svátek svatého Václava. Můj zvlášť oblíbený.
A celý den na zahradě.


středa 19. září 2018

Švestičky ze zahrádky...


... ty má kdekdo.

Ale tohle jsou pravé kolomažnické houby v počtu 39 kusů pod jedním modřínem.
Heč!

neděle 16. září 2018

Výroční taškařice


Lípa republiky se dostala do dvanáctky finalistů. Hlasovat lze zde, strom č. 8.

Letošní vícenásobná sláva: 150 let města, 580 let městečka, 848 let od první zmínky a ještě taky ty nálezy knovízské keramiky.

A samozřejmě kozel.



 Vidíte, jak letí z věže i z fotografie?
(Nebojte, jde o atrapu, chudinkovi kozlovi Matějovi nezkřivili ani chlup.)


A maminka, Honza a nové městské pivo Koza.

(Jo, a zase jsem bez fotoaparátu.)


středa 12. září 2018

A je náš!

A je náš!

Ještě trochu trpělivosti s katastrálním šimlem a budete se moct těšit na komparativní studie na téma suchá versus mokrá zahrada.

čtvrtek 6. září 2018

Klubíčka a škatule, hodně škatulí aneb YARN ALONG 230


Nový šátek s dlouhými cípy. Vzor se asi bude jmenovat Mámení. Vysvětlím ovšem později, až...

... až vylezu z krabic.

Poslední měsíce jsem z YARN Along knížky vesměs vynechávala a ponechala jen tu yarn. Hmm. Tak teď je těch knížek i s úroky, plné krabice.


A mezi tím vším je jedna úplně nová. Heč heč heč :-)
Slovník a já se už na ni těšíme.


pátek 24. srpna 2018

V Bernarticích s šátkem


Vedro bylo úmorné, ovoce a slunce všude a oproti poetickému loňsku rozlomená stará třešeň.

Nakonec ten narozeninový šátek dopadl docela dobře.



čtvrtek 23. srpna 2018

Dole v zahradě


Stromky letos pořádně povyrostly.
A jablek je jéjej!


středa 22. srpna 2018

Střední vzdálenost


Dvě různá podvečerní světla ve stejnou dobu ze stejného místa různým směrem.
Snažím se.




pondělí 20. srpna 2018

Budu taky fotoafovat!

 Budu taky fotoafovat, povídá Melichar.
A fotoafuje.

Střední vzdálenost mu jde líp než mně.

foto Melichar


sobota 18. srpna 2018

Detaily

Tohle je nejpodvečernější světlo, kterým Kolomažnice disponuje. Ještě pár minut a slunce se nadobro schová za Vyšoháj.

Detaily mě těší.

Chtěla jsem ostrost, tak ji mám. Na výstavu to samozřejmě není ani zdaleka, ale pokrok oproti mobilu/starému nemocnému aparátu je zjevný. Hurá.















čtvrtek 16. srpna 2018

A taky ta barva...


Jeden šátek, sedm snímků, sedm různých modrých.
Tak nevím.
Na mém monitoru je nejblíž originálu předposlední fotografie.

Tohle bude zjevně největší fuška...