Chundelatý lesík

 

Zatímco u tety na Chebsku ani nekápne, u nás jsme se propršeli a promrholili obdobím orlíčkovým až do období kohoutkového a celá Kolomažnice vypadá jako jedno obří křoví...

Chlubné

 

Jubilejní výstava KNIHOVNA STOLETÁ.

Expozice DVĚ KNIHOVNY: jedna prvorepubliková, jedna socialistická. Veliká radost tohle poskládat...

OBLEČ KNIHU: společný projekt škola + knihovna. Nakladatelství nám můžou knižní obálky jenom závidět.

Výprava do prostor budoucí knihovny a návštěva zdejšího strašidla,. Zjevně nebylo doma...

Bratři v triku

 

Svátek (z)matek na Kolomažnici.

Pozorovali jsme brouky. A pavouky. A hráli na schovku. 

Nedělní pohodička.

Jedenáct let

Blog má jedenácté narozeniny.

Tentokrát bude jubilejní příspěvek bez obrázku. Píšu z mobilu a na nějaké nestandardní nahrávání jsem líná... 

Zahradě je 89 let a bují. Místy až moc. Dědeček by koukal, jak stromky pěkně rostou. 

Honza se pustil do drobné modernizace podkroví a maminka čím dál častěji mluví o solárních panelech. Trochu se děsím. 

Blog se pomalu dostává do puberty a četnost příspěvků tomu odpovídá. Třeba se přes tohle mlčenlivější období společně přeneseme. Doufám 😁

Právě dnes by bylo dědečkovi 118 let. 

Pořád

 

Ráda bych napsala něco milého, vtipného, ještě lépe: milého i vtipného zároveň.

Jenže mráz přichází z Kremlu, žejo, což se u nás na jihu projevuje zatím bohudíky urputným sněžením na Boubíně a mým prapodivným pocitem zmaru při některých zbytných činnostech.

Jaro se zatím k věcí staví čelem: mrzne, fouká, z nebe cosi padá, zase fouká a tak pořád dokola. Když jsem v práci, vysvitne slunce, jakmile padla, zase zasvitne.

Přesto všechno Kolomažnice kvete.

Dokonce i rozmarýna ve sklepě na okně. Svatba na obzoru!

Proč

Proč sem píšu tak sporadicky?

Jsem demotivovaná. Neháčkuju. Pořád jenom pracuju. Nemám pevné internetové připojení. Taky zimní spánek v tom je. A teď ta válka.

Takže sněženky, které kvetou/nekvetou už déle než měsíc.

A jedna z mnoha cedulí v dříve Ruské ulici ve Vršovicích.

Ať žije Ukrajina!

 

Všechno je jinak

Ten šátek je modrožlutý a patřil k šatům, které už nemám.

Podvečerní slunce jeho barvy vidí jinak a mate smysly. Prostě doba postfaktická jako vyšitá.

Koronavirová epidemie je na ústupu, což se bohužel nedá říct o Rusku.

Rodina našeho Andreje je konečně v bezpečí v Praze, dalších 44  milionů Ukrajinců nikoli.

Dočkali jsme se moc pěkných časů.