pátek 30. září 2016

Zakázané ovoce





Jasně že se to nemá.
Ani mobilem bez blesku.
Jenže...

Od chvíle, kdy jsem se v muzej imeni Puškina zamilovala do impresionismu až po své tehdy šestnáctileté uši, bývá mým obvyklým favoritem takovýchto průřezových výstav Claude. Lekníny, katedrála, Temže, listí plné slunce a stínů, zkrátka klasika.

A vida, tentokrát s přehledem vyhrál Belgičan Théo. A jeho miliardy maličkých skvrnek.
Jak to ten chlápek udělal, že ty jeho fleky jsou tak přesvědčivě živé?
Čte paní Théová dcerušce nahlas?
Co si holčička myslí o malujícím tatínkovi? Zas otravuje se stojanem? Proč nás radši nevyfotografuje?

Bohužel jen reprodukce reprodukce. Ŕaději bych měla originál na zdi. Aspoň na tejden.


Vincent a Albertina






čtvrtek 29. září 2016

Klubíčko, zpoždění a magnetek aneb YARN ALONG 197

Pokrok téměř veškerý žádný.
Zato dva výlety a jeden magnetek.


úterý 27. září 2016

Zítra

Kampak se to zítra jede?
A copak se tam asi uvidí?

pondělí 26. září 2016

Lišák kulišák


 ... a další divá zvířena.


neděle 25. září 2016

Klubka

Zprvu to vypadalo na pracovní víkend, ale nakonec převážila prokrastinace a z ní se vyklubal víkend uklízecí klubíčkový.
Smotala jsem několik přaden, která byla, jak to říct, poněkud zamotaná, a doodcamfouskovala jsem konečně velikou vřesovou šálu.
Sláva!

pátek 23. září 2016

Ohňostroj

Napíšu to rovnou: ohňostroj nebyl. Vlastně oslava taky ne. Jeli jsme do dendrologické.
Stromy!
Nikdy předtím jsem v dendrologické nebyla. Přestože park v Průhonicích mám prochozený tam a nazpátek a křížemkrážem k tomu.

Takže stromy.
Jen na fotografiích to vypadá, že spíš kytky.


A háčkování, samozřejmě.

A podzimní barvy. Když už se ze včerejšího posledního letního stal první podzimní den...

A konečně stromy. I když na tomto snímku spíš ta věž.