pondělí 19. června 2017

Na sever!


Na sever! A na sever. A pak zas na jih.
Domů.
(Ne však do Podolí ani do lékárny.)

Za týden na shledanou :-)


neděle 18. června 2017

Pivoňky


Než úplně odkvetou.
(Nebo je Melichar oškubá.)



sobota 17. června 2017

Pne se po pni


I když s oporou je to právě naopak: růže drží jabloň, nikoli jabloň růži. Strom je totiž už dávno k poražení, další suché větve v trosce koruny. Jenže po čem by se růže pnula...



pátek 16. června 2017

Voní

Akáty kvetou a lesík voní.
Všude je plno trávy. 
A v trávě zrádné trnité šlahouny. 

Každý ráj má svou ostružinu. 




čtvrtek 15. června 2017

Kdyby byl Bavorov...


... co Prachatice, neprojížděli bychom obcí Žíchovec a skutečně bychom o mnoho přišli. Ještě teď mě přechází zrak ze vší té žánrové směsi zdůrazněné patřičně velkými, a zároveň nepatřičně velkými písmeny.

Při pohledu na dnešní svět se nejrealističtěji ze všech směrů jeví bezesporu dadaismus.


pondělí 12. června 2017

Poslední den zákuly japonské


Letos to už zákula přehnala. Zakulila nám branku a zatarasila cestičku. Nikdo k nám nevejde bez mačety. Je to, jako bychom měli zlého psa.

Pamatuju si, jak v sedmdesátých letech postavili do zákulích míst betonový sloup elektrického vedení. Babička na něj hleděla se zjevnou nevraživostí a nakonec k němu zasadila zákulu. Během dvou tří let bylo po sloupu, ztratil se v oranžových bambulkách.

Když město nechalo v naší ulici zakopat elektřinu pod zem, zákula si zamnula větve i kořeny a pustila se do invaze, obsadila značnou část záhonu s růžemi, nadzdvihla cestičku, zamotala se do plotu a po zuby ozbrojená pokukuje po Golanských výšinách... Takový roztomilý keř a jak dokáže být zákeřný!

Takže dnes vyrážíme do boje! Hor sa!


neděle 11. června 2017

Náprstníky



Letos se náprstníky vydařily pouze v lesíku. Na zahradě vypadaly zprvu velmi nadějně, ale nakonec je skolilo sucho.

Takže jen tenhle jeden podskalkový.