středa 23. ledna 2019

Ach, ta panoramata!

Od té doby, co Kolomažnice nevypadá jako přerostlá brokolice, máme panoramata. V podstatě na všechny světové strany (vyjma ve směru těch panelových bytovek samozřejmě).

Tenhle panoramatický úlovek je nejnovější a letos by měl získat i svou letní verzi, protože líska u domu to má spočítané.

A s tím dědkovým dřevníkem se taky už musí něco podniknout, jinak se někomu sesype na hlavu.

neděle 20. ledna 2019

Rostou!


Ještě dvě stě či tři sta let počkáme - a budou z kolomažnických boroviček stromy.


neděle 13. ledna 2019

Zase ta Amerika...


V pátek jsem u evulekotule zahlédla kousek krajkového šátku a pod tím dojmem a zároveň inspirována (nebo pobavena?) článkem o tanci jsem si řekla, že je právě čas na to odskočit si od obří granny k nějakému novému krajkovému vzoru.

Lístečky na jedné staré háčkované dečce a systém granny vykonaly své. Vzorek, který se po několika řadách lehce zapamatuje a jehož spotřeba by v této pracovní verzi nemusela být příliš velká.
Samozřejmě jsem objevila objevené, Ameriku staletí po Kolumbovi... Google je plný takových lístečkových trojúhelníků.

Ale přece jen jistá inovace by tu byla. Tahle verze má pevnou a zároveň pružnou přeponu (na rozdíl od rozšířené verze např. zde), a pokud se osa této lístečkové granny bude držet pevně kolem sloupku (osový dlouhý sloupek háčkovaný kolem sloupku, nikoli do sloupku), je velmi pravděpodobné, že se šátek bude rozevírat víc do šíře než klasický vzor half granny.

A teď zase zpátky k té dece...




pátek 11. ledna 2019

Císařský otisk


Od rána chumelí.
Celý den jsem se zaobírala jednou nepříliš zábavnou zakázkou a zároveň jsem celý den byla líná vytáhnout paty z domu, když nepočítám cestu do dřevníku a zpět. Kolomažnice je pod sněhem, práce je hotová a odevzdaná, prostě pravý čas na pořádnou dávku ikeáckého plánování a prokrastinace nad starými mapami.

Tahle je z poloviny 19. století a Kolomažnici poznáte na první pohled (na druhý je to kóta 310). A z mapy je také patrné, proč se Dlouhé louce (zelená okurka od rozcestí vpravo) říká Dlouhá louka.

pondělí 7. ledna 2019

Pražské pondělky 1



S Novým rokem nová rubrika.
Bílá skála a z ní zamlžený pohled na vzkvétající Holešovice.


středa 2. ledna 2019

2018 → 2019 ♥



Leden, to byla především kampáááň. No, první rok je hnedle za námi...

V únoru jsme objevili dům.

V březnu spousta pendlování mezi školou v Praze a Kolomažnicí o 135 km jižněji.

V dubnu se na mém přejíždění stále nic nezměnilo, ale rozhodli jsme se.

Květen = orlíčky.

Šátky nejen v Brně, rozkvetlá zahrada a konec mého pražského školního angažmá, to byl červen.

Červenec v zahradách a místo k Baltu do kopců.

Zahrada, kluci a pražský byt nacpaný do škatulí. Srpnová stěhovací hysterie vrcholí.

V září se přesně po šesti letech vrátil Honza z Londýna a rovnou do nového režimu.

Dřevo, jablka, dvě zahrady, osmičkový říjen a nový blog.

Babí léto v listopadu? Loni ano.

A lenivý, protože prostonaný prosinec.


Tak to byl rok 2018.

A jak bude pokračovat blog v roce 2019? Bude pokračovat.
Nejspíš jako zahradní a mírně háčkovací a drobet cestovatelský (aspoň doufám, že nepřestaneme vejletovat) občasník s filiálkou zde.
A kuchařských receptů a aktuální módy se tu letos zase nedočkáte :-)








úterý 1. ledna 2019

Nový začátek aneb předčasně YARN ALONG 233


Jehněčí granny square už začíná připomínat menší náměstí (strana čtverce nyní cca 180 cm). S nedodělky jsem během svátků příliš nepohnula, vlastně téměř vůbec. Ani s těmi ňuňu hedvábnými začátky jsem ani nevykročila...
Ale diář mám nový, sice nečekaně růžový, zato tematicky navazující na ten loňský.

Takže hurá na ty skutečnosti!