Žít (v sobotu) Brno

Dopoledne u Vlněných sester.
Veganská kdoulovo-zázvorová.
Cesta přes Obilní trh.
Dlouhá punčocha.
Autorské čtení Kláry Pondělíčkové.
Pletení (a háčkování) ve veřejném prostoru v parku na Lužánkách.

Jen ta Otevřená zahrada byla zrovna zavřená.

Strakatý kůň

U Strakatého koně, listopad 2017.

Jako vždy s Vlněnými sestrami: skvělé, skvělé, skvělé.

A to jsem tentokrát vzdala vzorníček, nešla do lesa a místo háčkování jen zavile párala.

Těším se příště!

Včera s Vlněnými sestrami

Decada na Palmovce, jehlice, klubíčka, háček a tajemné sesterstvo v šátcích.

Vlněný víkend

Propletený víkend s Vlněnými sestrami na Vysočině skýtal mnohá nebezpečí.

Ohrožovaly nás jmenovitě Malabrigo Aniversario, Malabrigo Pinderas, Malabrigo Cereza, Malabrigo Pearl, Malabrigo Sheri a další krvežíznivé typy, všechny opatřené bodáky značky Knit Pro.

Při workshopu se z nás samou usilovností tak kouřilo, že fotografie jsou rozmlžené podobně jako křižánecká krajina za okny.

Kateřino a Helčo, díky!

Cácorkování

Zkrácené řady.
Pikotky.
Dutinkový okraj.
Šplhání srázem vzhůru.
Krajka.
Hromada legrace s partou milých ženských.
A napsala bych i sdílení, kdyby mi to slovo nebylo protivné.

Zkrátka víkend s Vlněnými sestrami.

Kterou?!

Nakonec opravdu jedu.
Vyvstává kardinální otázka: Kterou?
Kterou ze svých (mnoha) rozdělávek vzít s sebou.
Střední rolník před združstevněním, opět nastupuje moje typická nerozhodnost. Pročež přichází na řadu negativní eliminace.

Dodělávky, rozuměj zapošívání cancourků, ne!
Krémovou kometu ne. Nepraktická barva na cestování.
Ta zelenkavá ušatost je vlastně jenom vzorek. Takže ne.

A co zbylo?
Olivové lupení, kdybych se dokázala soustředit.
Levandulová, když se nedokážu soustředit.
A ta tlustá fialková deka, až neuvidím na jednotlivá oka velikosti 4,5.

Nepřibývavá lace v kastlíku v autě jako CHPZ, cestovní háčkování poslední záchrany (a pak že v češtině nemůže stát c vedle h).

Letmo v Brně

Myslela jsem, že na vánoční setkání Vlněných sester pojedu tramvají.
Jenže v Brně tramvaje létají.
A tak jsem radši mazala pěšky.

Když jsem dorazila, v kavárně už vládl pěkný šrumec.
Ó, ty skvělé vzory...

... a ty skvělé barvy...

... no a ty materiály! K sežrání!

A pletařky pletly tak usilovně a rychle, že mnohé nebylo možné zachytit nerozmazaně.

Nakonec zase zpátky z Brna. Zase letmo.