Zapojuji se do syslí štafety Stash-Buster Challenge 13 (viz Marvael, viz Korfela, viz matky-zakladatelky Linda a Ana).
Jsem sysel hamižný (Citellus concupiscatis). Díky babiččině ergoterapii se ze mě stal klubíčkový magnát.
To bylo tak: kolem devadesátky začala moje babička pozvolna ztrácet zrak a také Parkinsonův třas jí nepřidal na jemné motorice, nastal tedy konec vyšívání a také její pletené ponožky už nebyly, co bývávaly. A tak bylo třeba babičku něčím rukodělným zabavit. Párání svetrů se ukázalo jako hotová výhra. Svetr zakoupený za 10 Kč v pojízdném second-handu stačilo načít a babička jela jako dráha. A nejen to, ještě mě velebila před sousedkami, jaká jsem šetrná hospodyňka a jak dokážu dobře nakupovat... Peníze investované do svetrů z druhé ruky byly během babiččiných posledních let života vůbec ty nejlépe investované peníze. Když párala, nebylo třeba hledat ji v korunách stromů, vytahovat z jam či hasit její požáry. To byly sladké a klidné časy!
Můj první letošní pokus o redukci syslích zásob je zde.
Heslo do dalších dní: Ať se syslí zásoby ztenčí a kostlivci zmizí!
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
Chcete-li se přidat:
1. Napište komentář u Lindy nebo Any u příspěvku Stash-buster Challange 13, viz výše.
2. Vložte do své lišty v blogu fotografii odkazující na tento projekt.
3. Vytvořte příspěvek s fotografií vašeho sysliště "yarn stash".
4. Uveřejňujte své projekty s upotřebením těchto přízí na svých krásných blozích.
Linda bude každý měsíc uveřejňovat naše pokroky ;-).
(upraveno podle Korfely)
Babička byla asi pěkná divoška...
OdpovědětVymazatTo tedy! Nápadně se podobala protržené přehradě. A naše Rozi, tedy babiččina pravnučka, je přesně totéž. Uááááá!
VymazatPetro, moje babička v závěru života (90 let) taky párala .... smotávala taková vejčitá klubíčka, menší byly třicítky a větší padesátky ...
OdpovědětVymazatPředtím napletla přes dvě stě párů neuvěřitelně expresivně barevných proužkovaných ponožek. Obvykle se nezabývala tím, aby obě ponožky byly stejné:)
Zdá se, Lenko, že jsme měly stejnou babičku :-)
VymazatNaše babička s velkou vehemencí předstírala, že ponožky v páru jsou stejně barevné (vesměs nebyly) a stejně velké (Jdi ty, tak máš asi jednu nohu větší!). Napletla jich mraky, většinu z nich s bláznivými barevnými proužky, a tvrdila, že ponožky plést může, ale svetry že jí doktor zakázal kvůli srdci. Měla totiž tak vážnou srdeční vadu, že se dožila bez pár týdnů jen pětadevadesáti...
To je krásná vzpomínka. Také mám něco poděděno, ale bez takové vzpomínky. Těším se na výtvory ju. ;-)
OdpovědětVymazatDíky :-) Sama jsem zvědava, co z toho projektu vzejde u nás doma. Těším se na práci všech ostatních účastnic. Inspirace není nikdy dost :-)
VymazatWelcome to the challenge Petka, I'm loking forward to seeing your projects :)
OdpovědětVymazatThank you, Linda. I am pleased with this project.
VymazatBabička je mi děsně sympatická! Ten přístup k životu je odzbrojující :-)
OdpovědětVymazatMy jsme tedy byli za babiččina života odzbrojeni přímo dokonale :-)
Vymazat