sobota 2. února 2013

Sysel & kostlivci 4

Vnesla jsem mezi své sysly náznak řádu. Do pravé lišty zaznamenávám sysly hezky podle čísel, modré jsou hotové kousky, zelené rozpracované.
Oranžová taška poskočila směrem k uchům. Také sysel č. 2 trošičku poporostl, už jen zapošít nitě a všít zip. Zato granny (č. 4) upadla do zimního spánku a hlasitě oddechuje.

Sysel č. 6 je recyklovaný chlapecký svetřík (myslím, že jsem kdysi pro kluky pletla dva stejné, ale zatím se našel jen jeden a k tomu dvě a půl klubka přebytku příze - také se u vás NIC  nevyhodí?).
Další šála, jak jinak.
Letos a v následujících letech budu chodit po zahradě jako Božena Němcová, s šálou ležérně na předloktích.




4 komentáře:

  1. Petro, ty ses rozjela ! Náznak řádu já bych také potřebovala, ale nevím, jak toho docílit....
    U nás se také NIC nevyhodí, poslední dobou se ale občas vzmužím a něco malého přece jen vyhodím. Moje děti aplaudují :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moje klubíčková činnost však vykazuje manicko-depresivní příznaky. Jsem nadšená, že mi likvidace jde od ruky lépe, než jsem čekala, a na druhou stranu se děsím té hromady, či spíš hromad, které mě teprve čekají :-)

      Babička je čtyři roky na pravdě Boží a ještě pořád jsem se neprokousala na konec pozůstalosti. Je to děs. Zahrada, dům už jdou, ale půda?! Vlna, to je jenom taková moje libůstka. Co teprve ty látky, hory knih (zvlášť ty po mé prababičce, psané švabachem z poloviny 19. století), pohoří všemožných krámů (kdo by vyhodil lux Elektrolux jako od Oty Pavla, že...), Himálaj papírů a dokumentů, nedotčené výbavy ze začátku minulého století. Tak ráda bych vyhazovala, jenže... Mně osobně by ani ta zakrámovaná půda tak nevadila, kdyby nebylo nad slunce jasnější, že se to jednou musí přebrat tak jako tak, a myslet na to je pro mě čím dál nepříjemnější. Uff. To jsem si ulevila :-)

      Vymazat
    2. Před lety jsem vyklízela půdu po švagrové mé nevlastní tety a dodnes se mi o tom zdá. Tam totiž byly i poklady jako staré panenky a jiné hračky, přes sto let stará výbavička pro miminko, fotoalba ...
      Látky tam získané, které nebyly plesnivé, jak na půdu zatékalo, jsou pořád pevné a dobré a krásné. Vem to z té lepší stránky:)

      Vymazat
    3. Snažím se to brát s nadhledem, to znamená, že vyšplhám do trámoví a zoufale hledím na ty hromady dole :-) Někdy se tam najdou úžasné věci: dědečkův povijan (1904), babiččin deníček (1920?), dokonce obraz nějaké mladé dámy (1935?), autor byl tehdy oblíbený portrétista s ateliérem na Národní třídě (říkal google). A ty krajky! A mezi tím vším byly odporné tepláky z padesátých let v množství pro obecnou školu a v nich myší hnízdo a podobné krásy...

      Vymazat