úterý 17. ledna 2017

Whose Body? (7)

Tate Modern.
Byla jsem zvědavá. Těšila jsem se.
A pak jsem to dost dlouho rozdejchávala.


Ceal Floyer: Monochrome Till Receipt (White). Mnohem lepší foto zde.

Tohle je už na mě moc. Jak se dnes říká, fakt jako už hodně za hranou.

Proč obrazy nepotřebují názvy? Nevím. Kdyby otázka byla postavena pozitivně, totiž proč obrazy názvy potřebují, odpověděla bych hned: Abychom je snáze odlišili od neobrazů.

Vlastně jsem ještě pořád dopálená.
Jestli v návštěvníkovi měla expozice/měly expozice vzbudit bouřlivé emoce, pak si v mém případě může Tate Modern gratulovat, zásah, potopeno.

Nabyla jsem dojmu, že naposled obrazy znázorňovaly radost někdy za impresionistů.

Bůh je přece dávno mrtev, takže ať žije deprese, úzkost, bolest, násilí, perverze (ano, i to tam bylo, a velmi silné a působící, až jsem se styděla, že tak se člověk dokáže chovat k člověku), válka, ponižování, odlidšťování, konzum, rasismus, vykořisťování, mrzačení, zabíjení, samota atd. atd.

Jestli to všechno zobrazené má způsobit, aby si návštěvník uvědomil, že člověk člověku vlkem, pak dobře. Už to vím (dávno), hotovo, uvědoměno, můžu začít spekulovat o symbolice gotických oltářních obrazů.

Jestli to všechno zobrazené má způsobit, že si návštěvník uvědomí, že se má vlastně super, ne jako ten zoufalec, kterej vidí kolem sebe jen bytosti se zvířecími hlavami, propíchané vším možným (surrealistická instalace v jednom sále, jméno nevím), pak taky dobře. Hurá. Mám se skvěle, happy. Do prdele!


16 komentářů:

  1. To je síla :-( Jste odvážná, že jste tam vůbec šla.
    Byla jsem na výstavě obrazů naposledy hodně dávno a to, co jsem tam viděla, mě tak odradilo, že ani nemám chuť chodit na další.
    Taky Vám přijde, že dřív lidi uměli vytvářet pěknější věci? Ať obrazy, tak i architekturu.
    Je až k pláči, kolik takové neumění vydělává peněz.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ale ne, já mám výstavy ráda, i když na ně chodím mnohem méně, než bych si přála. A ani si nemyslím, že by obrazy měly být pěkné, tedy automaticky pěkné. Lístek ze sámošky, hromádka písku (to jsem viděla v Paříži) nebo lidské exkrementy zřejmě o něčem vypovídají, ale nejsem si úplně jistá, jestli to je pro zúčastněné lichotivé.

      Vymazat
    2. To není tak, že by dříve vytvářeli lidé pěknější věci. Vytvářeli věci jiné, odpovídající jejich době. Své démony měli umělci vždycky, vzpomeňte si na Goyu, Bosche, Brueghela, van Gogha...
      Nedovolila bych si mluvit o neumění, i když také leccos nechápu.

      Vymazat
    3. Jistěže měli. Ostatně jako my ostatní :-) Ale zdá se, že dnes se umění bez exhibujících démonů tak nějak neobejde.

      A co se týče toho neumění, fakt nevím. Václav Havel nechává zaznít ve hře ptydepe, což ostatně koresponduje s podobnými úkazy ve světovém absurdním divadle. Ptydepe má smysl ve své nesmyslnosti, stejně jako žvásty protagonistů čekajících na Godota nebo neartikulované zvuky mezi prázdnými Ionescovými židlemi. Věřím tomu, že by bylo zajímavé a poučné a třeba i k usebrané meditaci vedoucí jít na celé představení pouze v ptydepe nebo se celá dvě jednání jen dívat na prázné židle na jevišti, ale pochybuju, že by se někdo na takové a nebo podobné představení vypravil znovu. A znovu a znovu. Takže v Londýně jsem viděla na zdi účet ze supermarketu, oceňuju ten nápad, to tu patrně ještě nebylo, ale proč se pak dívat v Paříži na záruční list, ve Vídni na jízdenku z tramvaje nebo třeba v Praze na sjetinu z EET (je-li jaká)? Je snad znamením doby pověsit v galerii na zeď nějakou (jakoukoli) běžnou věc nebo ji pohodit na zem nebo tak něco a prohlásit tento akt za umění? Kdo je v té věci arbitrem? Nejsou to všechno jenom císařovy nové šaty?
      Představuju si nějaký hodně neosobní výstavní prostor, na němž by oko dobrovolně nespočinulo. V něm výstava s nějakým vznešeným hlubokomyslným názvem. Zakoupíš lístek (důležité, zadarmo by to nebylo ono) a vejdeš. Uvnitř stojí krásné nové bílé výstavní panely a jsou prázdné. Projdeš celou galerií, pořád nikde nic. A u východu si můžeš vzít kartičku s vysvětlením, že pravé umění se přece ukrývá ve tvé hlavě. (Tahle pitomost mě napadla, ale předpokládám, že něco takového už někdo někde provedl, a pokud ne, chci copyright :-)

      Vymazat
  2. Doporučuju jít si spravit náladu do National Gallery, tam můžeš trávit hodiny a povznést ducha. Pamatuju výstavu Francise Bacona v Tate, zážitky podobné Tvým dojmům. A současné umění, zvláště to konceptuální, nejsem schopna pochopit ani jakkoli uchopit. Naštěstí si můžeme vybrat, na jakou výstavu se půjdem podívat :-) Alena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Byla jsem tam a byla to paráda, i když ne každý obraz se mi líbil a zdaleka ne všem rozumím. Ale rozhodně jsem byla schopna rozeznat obraz od například hydrantu. Což se o té předchozí výstavě říct nedá :-) Vždycky (skoro vždycky) když vidím některé extrémnější kousky konceptuálního umění, tak si tak říkám, tyjo, panáčku, ty tam někde hezky sedíš na hromádce prachů, co jsi dostal od kupce/galerie, a směješ se, jak ti pitomci naletěli na ten tvůj vejmysl,co?

      Vymazat
  3. Z moderního umění mám ráda spíš to "klasické" - no trochu protimluv, ale jsem ráda, když vidím, že autor ovládá klasické techniky. Dobrým příkladem, co je pro mě za hranou, jsou třeba vídeňští akcionisté - perverze namísto umění, jim bych doporučila spíš psychiatra. Ve Vídni jsme s K. byly v MUMOK a zrovna tam nějaká podobná výstava probíhala, opravdu jsem se na něco nedokázala ani podívat, no jo, stará škola:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, řemeslo tomu chybí. Vůbec nechápu, podle jakého objektivního ("objektivního") klíče si galerie mezi těmi ujetými nápady (a že jich musejí být mraky) vybírá. Jak někdo může zodpovědně říct, že plátno pomazané kravincem vypovídá o marnosti lidského snažení líp/víc/hloub než plátno pomazané kobylincem?

      Vymazat
  4. Čím hlouběji umění padlo, čím víc se stalo neuměním, tím víc se přiblížila doba nových Starých mistrů. Vidím to nadějně.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dávám tomu tak dvě stě, tři sta let. Víc ne :-)

      Vymazat
    2. Ach, to bude dřív! Opravdové umění zcela nevymizelo. Nestaví sebe sama na obdiv, nešokuje, neuráží, proto se o něm často neví. Pro společnost, omluvte výraz - její otupělou většinu - je neviditelné.
      Myslím, že neumění - tato černá díra - pozře samo sebe.

      Vymazat
  5. Kams to vlezla?! Uklidni se, dýchej! Koukni, tenhle JE dostatečně moderní a má jméno: Počátek úsměvu: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/27/Paul_Klee_-_The_Beginnings_of_a_Smile_-_Google_Art_Project.jpg

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Petruško, byla jsem v Tate Modern a tam byly dvě výstavy, jedna velmi depresivní tematicky: válka, rasismus atd. Toho negativního tam bylo tolik, že by to mohlo přetékat střechou. Skvělé fotky (například), působivé obrazy - ale pro koho? Chodí snad ti parchanti, kteří mučí muže, masakrují děti a znásilňují ženy, na takové výstavy, aby se hezky z blízka viděli nebo co? A předpokládám, že my ostatní nemasakrující, zato výstavy navštěvující toho díky zpravodajství víme o lidské přirozenosti víc než dost, než abychom se museli znovu a znovu utvrzovat v tom, že všichni jsou svině, svět je v hajzlu a nic nemá smysl. Ale dobře, byl to aspoň apel. A ta druhá výstava, to byla taková nečekaná sousedství, třeba kombinace Monetových Leknímů s nějakým ultrasoučasnými abstrakcemi nebo instalacemi nebo čím, fakt překvapivé a mrzí mě, že tomu anglickému doprovodnému textu rozumím jen tak napůl. Ale zase ty současné kousky byly vesměs (nechci psát zcela) negativní: frustrace, deprese, šílenství, ujetiny. Proboha proč? Bojí se snad autoři, že kdyby vytvořili něco pozitivního, něco, co třeba vyjadřuje naději, že by to byl kýč?

      Vymazat
    2. Přesně tak! Koukni k nám, kdy je kýčem nazváno všechno, z čeho nečiší negativismus. Kýčaři byli i ti, kdo si dovolili vzpomínat na Havlovy narozeniny i jeho výročí úmrtí. Za chvilku budou kýč i Vánoce a Velikonoce.

      Vymazat
  6. Se zájmem jsem si přečetla tyto názory a ač vůbec nejsem znalec umění, dívám se vždy jenom jako laik - líbí, nelíbí, mám z celé dnešní doby pocit, že se "nenosí" ukazovat krásu, lidskost, porozumění, chápání, soucit, radost, sblížení. Čím víc sajrajtu, tím víc se nám to kydá všude kolem dokola. Negativisti mají navrch, či je to jenom úmysl, jak totálně niterně ubít lidi ?
    Alena

    OdpovědětVymazat
  7. Jo, Petko, naprosto souhlasím s Tvým postojem, civilizace upadá a tohle je průvodní znak, lidi už neví, co by dělali, potřeby mají nasycené a tak jim hrabe. Z té výstavy v MUMOK o které píše Helča mám doted noční můru - video jak si paní rve hřebenem vlasy z hlavy stále dokola!!! umění???

    OdpovědětVymazat