Když před lety moje babička zemřela, našli jsme v jedné bedně na půdě dávno zapomenutý negativ kolaudační fotografie našeho domu z roku 1934. Teď je ve škatulce vlevo. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby to byl negativ na filmovém pásu. Jenže nebyl. V krabičce se totiž skrývá malá skleněná deska s lesklým lícem a postříbřeným rubem.
Hmmm, hmmm, takovou fotku vám nevyvoláme, říkali mi tu i tam ve fotolabech. Až se do věci vložil FotoŠkoda. Konečně. Volali na skleněný negativ celý týden, až ho nakonec vyvolali ve formátu A4. To budou skvělé dárky pro mou maminku a její sourozence!
V prvním okamžiku mě napadlo, že ve výdejně popletli snímky a dali mi fotografie úplně cizího domu.
Pak mi to došlo. To je náš dům, ale zrcadlově obrácený. Fotoškodovi se omluvili a obratem vyhotovili správné verze.
A díky vytištěnému negativu, špatnému a správnému pozitivu jsme se s tímto skleněným dárkem o Vánocích příjemně vyvztekali. Strýc Toník (letos 90) dokonce s hodinářskou lupou.
Na fotografii jsou tři Brabcové: Václav (78 let), Antonín (30 let) a Antonín (7 let). Najdete je?
Pavučina háčkovacích stránek se pozvolna rozrůstá, dnes například přibyl komentář k této maličké broži.
Vidím dva (horní okno a hlavika na porostem vlevo od domu). Třetí, patrně nejmladší, zřejmě pracuje s lopatkou někde ve svahu.
OdpovědětVymazatHáčkovací blog - svkvělé, že se do jeho psaní pustil tak systematický člověk, jako jste vy. Vzpomínám na všudypřítomné háčkování mé babičky, a na své žalostné dětské pokusy o háčkovanné peněženky, chňapky, obaly na knížky... Přemýšlím, kdy se odehrál ten kouzelný moment a najednou to začalo jít...
Ten v okně je můj pradědeček Václav. Jeho poslední fotografie, na níž stojí, a dost možná jeho poslední fotografie vůbec.
VymazatMoje babička urputně vyšívala a pletla recy ponožky. S mým háčkováním to bylo podobné, napřed všelijaké dětské serepetičky na panenky, pak pětatřicet let téměř nic (matně si vybavuju nějaké bílé límečky) a nakonec díky Janě z Kohoutího vršku první granny a už v tom lítám :-)
Errata: ...hlavinka nad porostem...
OdpovědětVymazatVidím hlavu v okně ve štítě a nějaké děti vpravo v zahradě :o)).
OdpovědětVymazatVaše háčkovací stránky budu velmi ráda navštěvovat. Minule jsem jásala nad lasturami, ale vy ještě háčkujete škeble, že ? Mám v tom trochu kolotoč, ale já si to zjasním.
Alena
Ty škeble jsou takový žertík Vlněných sester :-) Obvykle se tomu vzoru říká lastury nebo mušle (lasturky nebo mušličky pro milovníky zdrobnělin). Pokusím se (aspoň pro použití webu) nějak systematizovat vzory v kategoriích lastury, vějířky a skupinky, protože v této části názvosloví vládne hotové babylonské zmatení jazyků, což mě drobet dráždí, když něco hledám :-)
VymazatNejstarší v okně, pak jeden kousek od pravého rohu domu ve stráni a pod ním, kousek nad zídkou úplně dole v pravé části fotografie. A brož je krásná...
OdpovědětVymazatMohl by to být způsob, jak zpracovat zbytečky malabriga :-) Mám nové brejle na blízko, tak snad budu schopná ty korálky přišít bez většího úrazu.
VymazatPeti ano, taky je vidím, jeden v okně, jeden napravo od domu a jeden dole vedle stromu(trošku výš).ta brožička je krásná.
OdpovědětVymazatpřeji krásné dny v novém roce. Majka