úterý 3. ledna 2017

Chybička (a špetka reklamy)


Když před lety moje babička zemřela, našli jsme v jedné bedně na půdě dávno zapomenutý negativ kolaudační fotografie našeho domu z roku 1934. Teď je ve škatulce vlevo. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby to byl negativ na filmovém pásu. Jenže nebyl. V krabičce se totiž skrývá malá skleněná deska s lesklým lícem a postříbřeným rubem. 

Hmmm, hmmm, takovou fotku vám nevyvoláme, říkali mi tu i tam ve fotolabech. Až se do věci vložil FotoŠkoda. Konečně. Volali na skleněný negativ celý týden, až ho nakonec vyvolali ve formátu A4. To budou skvělé dárky pro mou maminku a její sourozence!

V prvním okamžiku mě napadlo, že ve výdejně popletli snímky a dali mi fotografie úplně cizího domu.

Pak mi to došlo. To je náš dům, ale zrcadlově obrácený. Fotoškodovi se omluvili a obratem vyhotovili správné verze.

A díky vytištěnému negativu, špatnému a správnému pozitivu jsme se s tímto skleněným dárkem o Vánocích příjemně vyvztekali. Strýc Toník (letos 90) dokonce s hodinářskou lupou.

Na fotografii jsou tři Brabcové: Václav (78 let), Antonín (30 let) a Antonín (7 let). Najdete je?

Pavučina háčkovacích stránek se pozvolna rozrůstá, dnes například přibyl komentář k této maličké broži.


8 komentářů:

  1. Vidím dva (horní okno a hlavika na porostem vlevo od domu). Třetí, patrně nejmladší, zřejmě pracuje s lopatkou někde ve svahu.
    Háčkovací blog - svkvělé, že se do jeho psaní pustil tak systematický člověk, jako jste vy. Vzpomínám na všudypřítomné háčkování mé babičky, a na své žalostné dětské pokusy o háčkovanné peněženky, chňapky, obaly na knížky... Přemýšlím, kdy se odehrál ten kouzelný moment a najednou to začalo jít...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ten v okně je můj pradědeček Václav. Jeho poslední fotografie, na níž stojí, a dost možná jeho poslední fotografie vůbec.
      Moje babička urputně vyšívala a pletla recy ponožky. S mým háčkováním to bylo podobné, napřed všelijaké dětské serepetičky na panenky, pak pětatřicet let téměř nic (matně si vybavuju nějaké bílé límečky) a nakonec díky Janě z Kohoutího vršku první granny a už v tom lítám :-)

      Vymazat
  2. Errata: ...hlavinka nad porostem...

    OdpovědětVymazat
  3. Vidím hlavu v okně ve štítě a nějaké děti vpravo v zahradě :o)).
    Vaše háčkovací stránky budu velmi ráda navštěvovat. Minule jsem jásala nad lasturami, ale vy ještě háčkujete škeble, že ? Mám v tom trochu kolotoč, ale já si to zjasním.
    Alena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ty škeble jsou takový žertík Vlněných sester :-) Obvykle se tomu vzoru říká lastury nebo mušle (lasturky nebo mušličky pro milovníky zdrobnělin). Pokusím se (aspoň pro použití webu) nějak systematizovat vzory v kategoriích lastury, vějířky a skupinky, protože v této části názvosloví vládne hotové babylonské zmatení jazyků, což mě drobet dráždí, když něco hledám :-)

      Vymazat
  4. Nejstarší v okně, pak jeden kousek od pravého rohu domu ve stráni a pod ním, kousek nad zídkou úplně dole v pravé části fotografie. A brož je krásná...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mohl by to být způsob, jak zpracovat zbytečky malabriga :-) Mám nové brejle na blízko, tak snad budu schopná ty korálky přišít bez většího úrazu.

      Vymazat
  5. Peti ano, taky je vidím, jeden v okně, jeden napravo od domu a jeden dole vedle stromu(trošku výš).ta brožička je krásná.
    přeji krásné dny v novém roce. Majka

    OdpovědětVymazat