Pod stoletou lípou republiky.
Skóre: 33 (plus houf dětí) ku 1687.
Za jiných okolností by mi přirovnání k příběhu o padesáti spravedlivých připadalo příliš vyhrocené, ale minulý týden tu dával přednášku jistý prezidentův oblíbenec a ten by se jistě nespokojil s pouhými třiatřiceti platícími posluchači. Takže tak.
V kleci snad zatím ne, ale v koutě už dlouho, to jako jo.
 |
| Albertov, 26. 5. 2019 |
Respekt!!!
OdpovědětVymazatPřesně tak! Jsme zahnaní do kouta argumentací, že kdo vyjadřuje nesouhlas s tím, že zlo se netrestá, ale dostává se k moci, nesouhlasí s výsledky svobodných voleb. J.
OdpovědětVymazatZlo se tady netrestá už 30 let. Zajímavé, že u někoho to vadí a někoho ne. I když s výsledkem voleb bytostně nesouhlasím, přesto jej uznávám. Jana
OdpovědětVymazatVšechny tři věty čtu/slýchám kolem sebe poměrně často, a protože se objevily i tady, nedá mi a reaguju.
VymazatAd 1: Zlo se u nás netrestá od počátku protektorátu, když odhlédneme od potrestaných nacistických špiček spadajících pod okruh norimberského procesu. Je otázka, zda se zlo trestalo předtím a předtím a předtím, čímž bychom mohli doputovat až k Adamovi, proslulému konzumentovi rajských jablek. Tolik k paušalizaci tvrzení č. 1. Zlo se samozřejmě trestá a trestalo, kupříkladu já jsem tuhle zaplatila spravedlivou pokutu, protože jsem zastavila, kde jsem neměla. Problém spočívá spíš v tom, jestli se trestá dostatečně a jestli trest spravedlivě dostihne všechny viníky. Netrestá a nedostihne. Kdyby byli spravedlivě potrestáni všichni viníci za všechny své viny, strávíme my svéprávní svůj celý dospělý život a kus dětství v trestu. Všichni přece někdy lžeme, občas pomlouváme, často se vymlouváme, nedodržujeme nejen dopravní předpisy, hledáme výhody na úkor druhých atd., zkrátka podobně jako premiér samé pěkné věci.
Ad 2: A vida, u některých tyhle hříchy vadí, a u jiných ne. Když drbna lživě pomluví sousedku, že má poměr s kominíkem, je to v principu stejné, jako když prezident si do své nevymáchané huby vezme nebožtíka Peroutku. Dokonce je to svým způsobem horší, protože sousedku Vomáčkovou může na základě falešné informace uškrtit její žárlivý Vomáčka, kdežto mrtvému je prezidentovo bájesloví stejně volné jako příslovečný zimník. Jenže na člověka v prezidentské funkci je mnohem víc vidět než na maloměstskou drbnu. A zatím co před drbnou bude okolí dětičky spíš varovat, k prezidentovi má lid tendenci spíš vzhlížet. Vzhlížet navzdory jeho charakteru a činům, vzhlížet a napodobovat, protože to je přece prezident, první mezi rovnými. A někteří vzhlížitelé si dokonce řeknou, když může on, tak já ještě o štok výš. Na celé té zdánlivě nespravedlivé věci vadí/nevadí je velmi důležité, zda se jedná o činy ex catedra, čili nic.
Ad 3: Tady přece nejde o nějaké zpochybnění voleb. Tady jde o to, že zvolení žerou a mlaskají přitom mnohem víc, než je zdrávo.
Těch 33 přišlo ale dobrovolně, protože chtělo něco dát najevo. Měj se
OdpovědětVymazatPavel
Super článok! Určite budem sledovať ďalej!:)
OdpovědětVymazat