čtvrtek 20. února 2014

Ťuk ťuk, klep klep!

Jdu si takhle naším lesíkem a najednou klep klep, ťuk ťuk.
Povídám: Dále! Ale žádné dveře se neotevřely.

Zato do akátu nad mou hlavou buší strakapoud.

2 komentáře: