pondělí 15. října 2012

Konec růžových časů

Podle maminčiných vzpomínek bývala kdysi stráň u velké skalky plná plazivých růží. Růžová nikdy nepatřila mezi mé barvy, ale když jsem loni na výstavě růží mohla vybírat z tolika různých odstínů, sáhla jsem jednoznačně po růžové - a dnes si tyhle drobné plazivé růžičky nedokážu v jiné barvě vůbec představit.

Překvapuje mě, jak dobře se jim na tomto slunném suchém místě ve skále daří a že kvetou až do konce sezony. 









Napsala v
Štítky: ,

4 komentáře:

  1. Ajka15. října 2012 v 20:49

    krásné růžičky!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. petka15. října 2012 v 20:54

      Díky :-) Jsou vážně sladké - a vytrvale kvetou.

      Vymazat
  2. Ella16. října 2012 v 9:23

    Je to docela zajimave ze na srani byly ruzove ruze a ted jsou tam znovu ,dedecek asi na sve zahrade jeste vladne.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. petka16. října 2012 v 16:53

      A nebo vládne zahrada :-) Prostě některá řešení přirozeně sama vyplynou - teď nám stejně jako před mnoha lety dědečkovi. Cesta a schody si samy říkají o loubí (pořád ho z řady důvodů nemáme) a loubí jsme zpětně našli na dědečkově plánu. Tak to je.

      Vymazat

Přihlásit se k odběru: Komentáře k příspěvku (Atom)