Znovu!

Místo předpokládaného péefka je tu nový kabát nového háčkovacího webu.

Řada švů je zatím jen lehce sešpendlena, prostě začátek beta verze na dočasné doméně. Některé funkce ovšem nelze off-line prověřit, proto ten zkušební on-line provoz. Celá ta webová skládačka dala dost práce (a vztekání, hlavně zpočátku), budu proto ráda a vděčná, když mě podpoříte svými komentáři a připomínkami.

Tak veselý a háčkovaný nový rok 2020!

Táta

Táta se vypravil na božíhodový slavení na nebesa.

Radostné!

Radost, pokoj a ustláno na růžích vám všem!

Chvilku

Včera jen chvilku.
Dnes o tom přemýšlím víc.
Zítra možná začnu něco dělat. A co vy? Přidáte se?

Sobota v paWWWučině

Ráno mě probudilo toto.

Celý den foukalo a sněžilo a svítilo slunce a pršelo a zase foukalo s takovou vehemencí, že jsme se s meluzínou usadily u kamen, každá na jiné straně pochopitelně, a věnovaly se skučení.

Proč povývala meluzína, to nevím, ale mně padal internet, vstával, klátil se ve větru a opět padal. Docela k vzteku, když si člověk vyhradí brouzdání sítí jako hlavní, ne však prokrastinační program dne.

Přesto tu jsou dílčí úspěchy, a to ještě není sedm večer...

Podařilo se mi oddělit FB Petru od FB Šálivé společnosti. Ještě nějakou chvíli poběží paralelně vedle sebe a pak se uvidí.

Z prachu zapomnění jsem vyhrabala háčkovací blog a na papír si píšu poznámky k novým webovkám.

Přátelské prostředí miliardy webových šablon, přičemž jedna jako druhá i třetí, mě dohnalo až k wiki, resp. tiddlywiki. Háčkovací slovník, to by se mi fakt líbilo, jenže můj počítač protestoval (přátelsky!) a já jsem na nějaké dohadování v angličtině líná. Jednu chvíli jsem se zabývala představou, že se přihlásím na nějaký návodný kurzík, a dokonce jsem jeden (přátelský) našla. Viděli jste tu cenu? Já ano. Nebyla přátelská. Takže jsem se vzchopila, přestala myslet na pitominy a pod válečnou korouhví DIY začínám cosi smolit na platformě wix.com. A protože je to akce v pravdě amatérská, budu ráda, když mi v komentáři připomenete, co by na takovém rukodělném webu nemělo chybět.

Také jsem maličko poškádlila flerový profil a propojila ho s druhým účtem. Budu vděčná za každého i jednorázového nadšence.

A to je protentokrát všechno.

Heuréka!

Miluju to. Takový to prozření.

Dva dny štrachám a uklízím ve svém elektronickém životě a celou dobu usilovně přemýšlím, fakt usilovně, kdo mi poradí s těmi mými zatrápenými háčkovacími webovkami... 

A vida, stačilo sednout do auta, vyrazit směrem k rodnému městu, a mám to!

Mimochodem, v Prachaticích zase otevřeli cukrárnu u Dolní brány a ty kremrole, ach!

Pro mě

Právě jsem odevzdala letošní poslední větší práci a dívám se do následujících adventních dní jako do krajiny, kopcovité, zamlžené.

Nečeká mě žádný stres u Velíšků (řemeslníci vyhlásili zimu), žádný stres s dárky (metoda jeden na jednoho se osvědčila) ani žádný stres s cukrovím (vosí hnízda uplácáme raz dva). Zkrátka celostní pohodička až do Tří králů.

Vstříc takto narůžovo vymalovaným zářným zítřkům se dnes rozepíšu poněkud extrovertněji než obvykle, bude to příspěvek především pro mě - i když jak teta Kateřina správně podotýká: Víc děr, víc syslů, víc hlav, víc smyslů...

Žiju si poslední léta svůj spokojený/chaotický sendvičový život a všechno kolem je v pohybu. Dospělé děti a děti dětí, věci první, stárnoucí rodiče, věci poslední, stěhování sem a tam a zase dokolečka. A protože i práce na volné noze mi umožňuje kynklání, kynklám se do všech světových stran. Zároveň je to super (říká nadšená Petra), zároveň je to likvidační (skuhrá analyticko-systematická Petra) a obě Petry si přitom po těch letech zmatků drbou kopřivku ze stresu.

A teď se v té zamlžené krajině zablesklo.
Možná věci začínají (konečně) nabírat určitý řád.

U Velíšků je hrubá stavba dokončena. Po Novém roce se pustíme do krámu.
Kolomažnice žije, včely hučí.
Rozbitý Honza je zase poskládaný, haleluja.
U našich M+M+M se nakročilo k prostorové stabilizaci (i když po Midsomeru se mi zasteskne).
Háčky a čárky dodány na funkcionalistickém podnose.
Hlavu mám plnou háčkovacích/zahradních nápadů.
Dýchám zhluboka.

Moc se těším.

Tentokrát to není šátek, ale šál! Je to znamení.

Samé hvězdičky aneb YARN ALONG 243

Tři hvězdičkové šátky a zábavná kniha, ze které nejsem zatím moc moudrá.

První dva nevyblokované z kropenatých klubek Mechita MALABRIGO, háček. č. 4.

Třetí, totiž v pořadí první pokus o hvězdičkový šátek, ještě nedoončený, zato s viditelnými hvězdičkami, BabyAlpaca DROPS, háček. č. 4.

A opět naše rezavá, leč fotogenická kamna.

Zase to bude divočina

Vypravila jsem se pro nový diář, prohrabala se hromadami krásných i těch ostatních a nakonec jsem si koupila tenhle osmnáctiměsíční, bláznivý a ve slevě.  Jako jediný měl v týdenním plánování dny hezky pod sebou. Příští rok bude tedy pěkná divočina.

Ve vypečenější divočinu se během letošního léta změnily některé/mnohé kouty našeho lesíka. Mordorské ostružiny vycítily příležitost a spolkly nejen skálu, ale i plot a teď se sápou po modřínu.

Jen co skončí u Velíšků stavební sezona, vrhnu se tu na to.

Do dvacátých let bez urwaldu, ten na diáři stačí.

Klubíčka Scrumptious FYBERSPATES, 45 % hedvábí, 55 % merino, pokusný vzorek. Už teď je jasné, že ten šátek bude vypadat jinak.

Sobotní workshop

Sešly jsme se v sobotu v YMCA nad granny tři. Tak jsme se do toho háčkování zabraly, že jsem úplně zapomněla na fotodokumentaci. Díky, Zuzano, díky Deniso :-)

Takže tak trochu s křížkem po funusu: Hle, jak to vypadá u háčků a čárek.

Příští workshop se uskuteční v sobotu 18. ledna 2020 od 14 hodin a sejdeme se nad  šátky s dlouhými cípy. Ještě je jedno místo volné!

Pokud byste se chtěli/chtěly dozvědět, jak na českou interpunkci, přijďte už v 9 hodin.

Přihlásit se můžete zde na blogu nebo na e-mailové adrese petra.stejskalova@post.cz.