čtvrtek 5. ledna 2017

Tady a tady a tady a ještě i tady

Vyluštění úterní fotografie, aspoň částečné.

V okně v podkroví je můj pradědeček Václav. Při patřičném zvětšení je jednoznačně identifikovatelný jako starý muž s bradkou.

Zcela na kraji snímku vpravo je muž v košili a vestě s čepicí na hlavě. Shodli jsme se všichni doma, včetně jediného přímého svědka tehdejší expozice, že to je můj dědeček Antonín. Ta čepice je pro něj typická.

Jenže indentita zobrazených se nyní začíná povážlivě relativizovat. U zápraží stojí tmavovlasá postava s bílým límečkem (červená šipka). Domnívali jsme se, že je to můj strýc Toník, poslední žijící mužský potomek. Vypadalo to totiž, že postava má na sobě bílou košili, tmavý kabátek a krátké kalhoty. Objevila se ovšem další postava (žlutá šipka) také v čepici. Takže dvojice u domu je Toník s otcem Antonínem? Nebo ta tmavá postava nemá krátké kalhoty a je to Toníkova matka Ludmila, patrně ve vysokém stupni těhotenství, a Toník je ten v čepici? Nebo jsou očepicovaní někdo úplně jiný, třeba dělníci likvidující stavební rum?

Otázek je mnohem víc.
Kdy na jaře vlastně ten snímek vznikl? Třešeň je odkvetlá a na jabloni jsou (možná) maličká jablíčka. Pozdní květen?
Dům vypadá ještě neobydleně. Ale poslední školní den roku 1934 se už v domě narodila Toníkova nebohá sestřička Liduška. Takže nejpozději v půli června?
Pokud je dům neobydlený, proč stojí pradědeček v podkrovním okně? Vždyť tou dobou byl už téměř nepohyblivý a co by nemocný a nemohoucí člověk dělal tak vysoko v prázdné místnosti nového domu?

Jsem zvědava, jestli si Toník na něco vzpomene.


6 komentářů:

  1. Fascinuje ma to..:-)

    OdpovědětVymazat
  2. Vaši rodinu pochopitelně neznám, ale án nahoře v okně se mi zdá, že má bílé vlasy a bradku.
    Vedle domu je to jednoznačně žena a osobu úplně vpravo nedokážu rozeznat, nicméně vlevo od ní vidím mladou ženu a dvě děti (na dece?). Chtělo by to větší detail.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pradědeček Václav v okně je naprosto jasný. Čím dál víc se přikláním k tomu, že postava s bílým límcem je Ludmila a na kraji je snad opravdu můj dědeček. Znovu jsem si fotografii zvětšila - 1,3 MB, což na takové stáří není marné, a objevila jsem ještě větrací otvor u studny. Ty útvary jsou s největší pravděpodobností vykopané pařezy. Žena, děti ani deka na obrázku nejsou a ani být nemůžou. Už takhle je tam možná o jednoho chlapíka víc :-)

      Vymazat
  3. Je to napínavý, i když nikoho z těch lidí neznám... Krásný.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je zvláštní, kolik zajímavých informací mají v sobě - úplně mimoděk - staré fotografie nebo stručné zápisy v matrikách, a to bez ohledu na náš vztah k zobrazovaným/uvedeným lidem.

      Vymazat