Čekáme na bouřku

Každý po svém.
A bouřka nikde.

Meloun a kočka

Rovná se prázdniny.

Klubíčka a konečně kniha aneb YARN ALONG 188

Vrhla jsem se na přebírání klubíček a mírné dodělávky. A konečně jsem objevila klubíčka, která jsem asi až  napotřetí trefila v patřičném odstínu, když jsem se asi před rokem rozhodla, že tenhle midsomerský vřes nutně potřebuje nastavit. Takže nastavuju.

A knížka, která mě zaujala tu.

Chovatelská stanice

Plátěná košilka po všech našich čtyřech dětech, plátěné kalhotky po Honzovi a následně Antonínovi. Jarní Rozálii už nebyly.
Takové malé déjà vu v náručí.

Žbluňk

Písák u Staré Boleslavi.

Nevzala jsem si plavky. No jo, zůstala jsem teda na suchu.

Na letadla

Zabavit ve městě batole uvyklé venkovskému životu je --- těžké.
Takže letadla.

Pokus

To jsem si takhle večer sedla a počítala a počítala a počítala. Až nakonec vzorek vyšel.

Kdybych se podívala na Ravelry nebo na Pinterest, nejspíš bych ten vzorek nakonec někde našla. Jistě nejsem jediná, koho napadlo zčtvercovat tento trojúhelníkový šátek.

P. S. Rub vypadá líp.

Zemská

Tátova babička.
Tátův táta.
Mužova babička a její mrtvé dvojče.
Táta a jeho bratr.
Mužova maminka a její bratr.
Můj muž.
Všechny naše děti.
A teď i Mikuláš.

Zemská je prostě naše.

Ruce

Navzdory vší mobilní rozmazanosti fakt zůstává jasným faktem.
Bratři si podali ruce.

Klubíčka, časopis a váhání aneb YARN ALONG 187

Tři rozdělávky se vyšvihly do kategorie dodělávek (zase ty camfousky!) a do dalších se mi nějak nechce.
Teď, když víme, jak je mimi velké, mohla bych třeba uháčkovat nějaký letní svetříček...
Tyhle  barvy. Chladné? Nebo ne?

Tak jsem při tom svém váhání vytáhla tuhle brutálně růžovou (skutečnost je mnohem strašnější) a zkouším variovat jeden šátkový vzor. Zatím rozpočítávání vychází. Uvidíme. Třeba to k něčemu bude. Ten vzorek. Růžová bavlna těžko.

Časopis se mi válí na předsíni notnou dobu a ještě jsem ho ani neprolistovala. Hmmm.

Mikuláš

Vítězný z lidu.
Dnes po půlnoci, 3280 g, 53 cm.

Plátěné kalhotky a čepička, které jsem narychlo ušila před šestadvaceti lety pro Honzu, když se místo malého miminka narodil téměř pětikilový kluk.

Čekáme...

... a vyhlížíme.
I když drobet rozmazaně.

Žlutá

Zpočátku to vypadalo, že z velkokvěté třezalky nic nebude.
A po několika letech se objevily velkokvěty!

Ve spárách

Vzhledem ke globálnímu oteplování a lokálnímu kolomažnickému vysychání se nejspíš budu muset orientovat na spáry. V těch se totiž kytkám daří.

Druhý život

Letos naše pivoňky žijí život po životě. Čínský život. Kolonizuje je totiž čínský karafiát (hvozdík bradatý), který se v posledních letech vydatně přesévá po celé zahradě.

Když jsem byla malá, obdivovala jsem některé květiny v zahradě sousedky paní Thůmové, takto industriální učitelky na penzi. Obdivovala a toužila po nich. A taky jsem vydatně loudila. Stará paní ale byla sveřepá. Nechtěla, abychom měli stejné kytky jako ona. Podařilo se mi s ní tak akorát vyměnit červenofialové fialky za bílé. Dál ani ťuk, nazdar!

Paní Thůmová se už dávno prochází po nebeských zahradách (a peskuje mladou generaci andělů, že nedbale vyšívají lemy svých rouch) a nám na Kolomažnici kvetou její hvozdíky a rok od roku jich přibývá.

Nad Dobrší

Když obloha zešedne (a prší), není marné si připomenout lepší časy.

Javorník se na první snímek (skoro) nevešel, pokračuje na druhém.
A na třetím pohled z dobršského kopce někam k Bechyni.

Klubíčka, kniha a plný košík aneb YARN ALONG 186

Věnuju se rozdělávkám a dodělávkám, pokud okolnosti (rozuměj Melichar) dovolí.
A listuju.
Uvidíme.

Pod Boubínem

Uprostřed Cikánského údolí.
Všude vedro, tady chladná voda.

A trocha háčkování.

Vysoké nebe

Kopce u nás.
Libín.
Libín a Bobík.
Boubín.

Zápraží

Vyřezáno, vyčištěno.
Navoněno.
Levandulí.

Návštěva

Měli jsme včera návštěvu. Koláčky, čaj. Kvetoucí zahrada.

Nakonec jsme se stejně sešli u studny.

Klubíčko na schodech aneb YARN ALONG 185

Velmi pomalé háčkování LACE od DROPS vozím s sebou v autě a v tento sváteční den jsem ho maličko provětrala.
Ne, není to levandulová, ale spíš fialová.

V internetovém meteorologickém zpravodaji psali, že v jižních Čechách upálení M. Jana Husa překazí přeháňky. To se tedy sekli. V Husinci, jak tak koukám přes kopec, by Mistr Jan shořel. Neprší ani tady, ani tam.

Koza na plotě

Když jeden jede českými zeměmi, ledacos potká.
Třeba kozu na plotě.

Palič

První oheň a nebezpečně nadšená jiskra v oku.
Nevyměnili ho v porodnici, je náš!

Léto

Tohle je léto.
Samozřejmě nejen tohle.

Tráva

Tráva v našem lesíku.
Spousta trávy.

Úplně slyším babičku: Kdož to bude síct?!
Nikdo.
Tráva vyroste, vykvete, rozsemení se a uschne.
A příští rok znovu.

Drsná letní kůra

Výsledky jsou na hraně nebo kousek za hranou, řekla doktorka, ale jak koukám, vy na léky moc nedáte, co?
No, někdy si vezmu paralen, odpověděla jsem.
Aha, zasmála se doktorka, a co kdybych vám teda místo léků předepsala něco alternativního - kúru?
Když nebude pomerančová, já na to, tu fakt nepolknu.
Bude to drsná kůra, řekla doktorka, a strouhejte každej den podle předpisu a na podzim uvidíme.

Tak mi držte palce, abych nakonec neostrouhala.