Babiččina narůstající pomsta

Čím víc se jich chci zbavit, tím víc ty máky bují. Teda díky, babi!

Jsou krásné...

... těch několik dní, když kvetou.

Konvalinky

Kde se vzaly, tu se vzaly... Nad skalkou a v suchu. Zvláštní.

Fascinovaně...

 ... jsem zastavila, dívala se kolem dokola, fotografovala a nakonec i natrhala.
A přitom je to jen jetel.

Klubíčka, únava a únava aneb YARN ALONG 140

Stejný lasturový šál, moc jsem nepokročila.
Mám dojem, že nedělám nic jiného, než že jezdím sem a tam.
(Další krvácký Jeffery Deaver mimo záběr. Čím unavenější jsem, tím pokleslejší texty čtu :-) )

Inspirace: Ginny ze Small Thinks

Po dešti

Nakonec jsem se na zahradu přece jen dostala. Kolem třetí přestalo pršet a všechno se začalo třpytit a vonět. A tráva na dolní zahradě rostla tak rychle, že jsem ji slyšela už od zápraží.

Teď

Prší a zapadá slunce.
Ach!

Na hraně svahu

Orlíčky v plné parádě.

Etymologické okénko

Pročpak se kalině říká kalina? Kalina jako kráska? Němcové postavy (myslím) kale hleděly, kdežto my dnes  máme už jen nekalé úmysly.

A vida, je to úplně jinak.
Kalina jako bahno. Aha. Tak tu kalinu nebudu přesazovat výš do svahu, když už od dob indoevropských svým jménem inzeruje, že radši vlhko.

Znovu

Nemůžu se té kombinace donabažit...

Se šlehačkou

Co to je na těch akátech?! říkala jsem si.
A on to mrak.

Tráva

Je jí víc než loni. Výborně! Javůrky prohrávají.
A v hromadě klestí bydlí kos.

Klubíčka, knížka a stará košile aneb YARN ALONG 139

Krajkový šál, konečně je zřejmé, o kterou přízi se jedná (zakoupeno zde).

Klárku a jedenáct babiček jsem potkala tady, a protože dopisy jsou mým obzvlášť oblíbeným žánrem, neodolala jsem. I když teď vlastně nevím: líbilo, nelíbilo?

J. D. Salinger znovu po letech. Jsem zvědava, zda mě uvrhne do deprese, nebo ne.

A stará pánská košile... Velmi pevné plátno. Co s ní? Poraďte!

Šeření

Šeří se v sadě šeříkovém.
Ó, vůně pod kvetoucím slovem!

Jiří Orten: Ohnice

Než barvy zevšední

Sousedé se mi smějí, že pořád pobíhám po zahradě s fotoaparátem. Co tam prej pořád mám?!
Přece ty barvy...

Vodopád

Něžně

Něžná kombinace, takřka miminčí...

Stráň...

... rozkvétá.

A je to tu!

První vlaštovky. Totiž orlíčky.

Tento vyrůstá poněkud nepatřičně přímo ze štěrku při kamenné podezdívce domu. Drží se zuby nehty, takže se ho už asi nikdy nezbavíme.

Klubíčka, knížka a RAVEN aneb YARN ALONG 138

Maličký snímek, ve kterém se snad ztratí moje pořádně nateklá pusa (extrakce zubu bolí stejně jako trhání zubu, odborný termín na té patálii mnoho nevylepší).

E. A. Poe: Havran. Šestnáct českých překladů, půvabný autorův modus operandi a návdavkem mikropovídka od Vladislava Vančury.

Tmavěmodrá, tenká, stoprocentní a italská vlna (kam jsem jen dala ten štítek se jménem!) za velmi příjemnou cenu. Vzor zase lastura.

Inspirace: Ginny ze Small Thinks

Plot

Dlohodobě nejméně pohledný kus kolomažnické zahrady.
Betonový plot, který postavila obec v osmdesátých letech, když rozšiřovala cestičku na Kavčinec, nemizí pod popínavci tak rychle, jak jsem doufala. Přísavník se zjevně nehodlá přisávat k pletivu  a břečťan na suché skále stávkuje.

Druhý pokus

Jeřáb moravský sladkoplodý, pokus č. 2.
Zatím to vypadá dobře.

Jak jsem si přišla na své

Vždycky se mi líbily pryšce, zvlášť na jaře. A tak jsem si k tomuhle po babičce pořídila dva zvlášť šlechtěné zde. Krása!
Jeden ovšem zmrzl.

A ten druhý? Ten se rozsemenil po celé skalce! Letos asi neudělám žádný snímek, aniž by odněkud vykukovala Euphorbia polychroma.