E. A. Poe: Havran. Šestnáct českých překladů, půvabný autorův modus operandi a návdavkem mikropovídka od Vladislava Vančury.
Tmavěmodrá, tenká, stoprocentní a italská vlna (kam jsem jen dala ten štítek se jménem!) za velmi příjemnou cenu. Vzor zase lastura.
Inspirace: Ginny ze Small Thinks
Ó tu knížku máme. Nejmilejší překlad od Vítězslava Nezvala. I díky Janu Spálenému, který jej tak geniálně zhudebil. Rytmus básně, její refrén o zhudebnění přímo prosí.
OdpovědětVymazatJednou o půlnoci, maje horečku a rozjímaje
nad divnými svazky vědy prastaré a záslužné -
když jsem klímal v polospaní, ozvalo se znenadání
velmi jemné zaťukání na dveře - a pak už ne.
„Je to návštěva, či zdání, bylo to tak nezvučné -
jednou jen a pak už ne.“