středa 21. ledna 2015

Klubíčka, knížka a marmeláda aneb YARN ALONG 123


Blanka Milfaitová: Příběh opravdové vášně.

Rodiče si pravidelně kupují Lidové noviny s víkendovou přílohou a já ji (je) nepravidelně čtu. V jednom z čísel z poslední doby jsem narazila na rozhovor s Blankou Milfaitovou a kombinace Novohradských hor a marmelády (obojí totiž moc ráda) mě natolik zaujala, že jsem si marmeládovou královnu vyhledala na internetu a nakonec si koupila i její knihu.

Což obvykle nedělám. Vlastně což téměř nikdy nedělám. Knihy máme doma všude, pletou se pod ruce i nohy, navíc knihy čtu, neboť mě čtení živí, tak přece nebudu ještě přidávat další tlustou (!) cestopisnou (raději sama cestuju!) úzce specializovanou kuchařku (safra!) kombinovanou s příběhem o Popelce (bože!). To vše dobrovolně.

A vida, bavím se. Snažím se odhadnout z textu, jaký je poměr mezi marketingovým tahem a opravdovou vášní, a užívám si střídání emocionálních poloh v pásmu vypravěče. Naposled jsem takhle zábavnou kuchařku četla od Dobromily Rettigové pěkných pár let zpátky.

Klubíčko stále jehněčí, deka příliš nepřibývá.

Inspirace: Ginny ze Small Thinks


4 komentáře:

  1. Keď sa tu dnes spomínajú kuchárske knihy, dovolila by som si otázočku: dostala sa mi do rúk Vzorná česká kuchařka od Bohumily Jermářovej z roku 1904. Rada by som sa dozvedela viac o tejto autorke, ale na nete som nenašla a český biografický slovník nemám. Nevieš náhodou, Peťka, o nej niečo? Vierka.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bohužel o kuchařkách, natož jejich autorech nevím nic. Znám jen Marii Janků-Sandtnerovou, protože tu používala moje babička a teď ji používá moje maminka. Sama se občas mrknu do Kuchařky naší vesnice, kterou mi dal někdo ke svatbě. No, dárek jen o chlup lepší než cíchy :-) Sama vůbec žádná vzorná kuchařka nejsem. Někdo (například náš starší syn) považuje vaření za činnost veskrze kreativní, ale já se této kreativity kdykoli ochotně a ráda vzdám :-)

      Vymazat
  2. Mne taky kniha lákala, tak jsem si ji přála od Ježíška a dostala.... a začetla se (s takovým nadšením, že jsem si na to téma připravila i příspěvek na blog), ale dočetla jsem vlastně s rozporuplnými pocity a nadšení mne trochu opustilo.... tak nevím, jestli jsem měla příliš velká očekávání. Tak jsem zvědavá, co vy na to....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Řekla bych, že si autorka ukousla pořádné sousto, protože napsat knihu takového rozsahu není žádná legrace, a že toho o sobě prozrazuje mnohem mnohem víc, než si myslí, že prozrazuje. Což je možná zajímavé a zároveň možná i smutné. Každopádně zkusím uvařit citrusovou marmeládu, protože až dosud jsem nevěděla, že něco takového existuje, natož abych to ochutnala :-D

      Vymazat