... a po deseti minutách bylo po všem.
Jenže nad vychládajícím ohništěm jsem si uvědomila, že jsem chtěla spálit dávno suché natě orlíčku.
Takže druhé kolo.
Když oheň podruhé dohasínal, přišel Antonín s hráběmi a zbytky suché trávy ze stráně před domem.
Třetí kolo.
Na třetí popel už baterie ve fotoaparátu neměla trpělivost. Takže konec reportáže, nikoli však ohně.
Nádherný oheň - připomnělo mi to povalování se jako dítě na chatě a opékání buřtů.
OdpovědětVymazattaky mám ráda ten smrad když se pálí a dělají ohýnky.jen do nich nesmí sousedé házet pneumatiky :(((
OdpovědětVymazatZa časů vlády naší babičky se čoudilo dost často. Snažím se tuto činnost redukovat na minimum, i když ohýnky mi taky voní, a tak pálíme vesměs jen samé trny.
Vymazat