středa 12. září 2012

Kytky (knížka), klubíčko aneb YARN ALONG 5

Před časem mě na blogu Small Things zaujal nápad propojit pletací klubíčka s příběhy.

Ginny ze Small Things k tomu poznamenává: Two of my favourite things are knitting and reading, and the evidence of this often shows up in my photographs. I love seeing what other people are knitting and reading as well. So, what are you knitting or crocheting right now? What are you reading?

Tak jsem si řekla, proč to teď (bohužel už ne o prázdninách) nezkusit, a ke klubíčku a knize jsem ještě přidala kytky, když tohle je zahradní blog. Koneckonců to originální YARN ALONG stejně nedokážu pořádně přeložit...



Černé svědomí. Tak zní správný název dnešního pletařsko-háčkovacího zahradního příspěvku. Svědomí černé jako pytel na odpad.

Od jakéhosi zákeřného hmyzouna jsem chytila lymeskou borreliózu, takže uplynulý krásný letní víkend jsem z větší části strávila ve stínu na půdě mezi četnými hromadami všeho k přebírání. A právě tam mě mé svědomí dohnalo. S tou vlnou se musí konečně něco udělat!

Když byly naše velké děti hodně malé, pletla jsem a šila na ně, aby se do reálného socialismu aspoň nemusely oblékat (když už v něm žily). A když o mnoho let později byla naše babička-prababička hodně stará, oči ani ruce jí už pořádně nesloužily a bylo třeba ji zabavit, páraly jsme spolu secondhandové svetry za deset, aby si té tržní ekonomiky také užila (když už v ní žila) a připadala si trochu užitečná. Výsledky obou období si na mě počkaly na půdě: spousta svetrů a svetříků (některé nedokončené) a mnohem, mnohem, mnohem větší spousta klubíček. Do nejdelší smrti smrťoucí jich bude dost...

A tak jsem třídila a roztřídila klubka a klubíčka i svetry k párání (dvě krabice od těch největších sekaček, které Mountfield nabízí - díky za krabice!) - a pytel s nedodělky jsem vysypala doprostřed babího léta na zápraží. Pěkné! Móóóc pěkné!



Pro dnešek jsem vybrala šálu, dlouhou, rezavou, proužkovanou. Potřebuje začistit konce. To snad do příští středy stihnu...


Kytky: Zlatice (Forsythia) zprava opět útočí na zápraží. Příští rok po ní půjdu. Jen co odkvete!

Knížka: Tentokrát nic. Chirurgii pro praktické lékaře nepočítám. A Kapitoly z legislativy pro tytéž také ne.

Klubíčko: Páraná rezavá z jakéhosi Hanina/Honzova svetru, černá neznámého původu. Obě trochu koušou. To má zima za to!

4 komentáře:

  1. Ha ha, to je vtipné :)
    A já jsem myslela, že mám nejvíc nedodělků na světě ! To je práce na dost let ...

    OdpovědětVymazat
  2. Chichi, prvenství v nedodělcích je moje. Naštěstí nic z toho černého pytle nejsou svetry, ty by už nebyly pro koho dokončovat, všichni jsme některými směry vyrostli :-) Nedodělky jsou na měsíce, klubka na staletí...

    OdpovědětVymazat
  3. Ha, mám (patně) metanedodělek, a to nedodělek započatá autorkou tohoto blogu: Jako obětavá a ochotná osoba mi načla ručně háčkovaný pléd, nyní je nedodělku už přes 60 dní a je ve stále stejném stavu jako při své zrození (Loučeň budiž pochválena).
    Přebíjím trumfy: Fibrilace síní a Akutní renální selhání u kriticky nemocného
    a jeho léčba...
    Děkuju za odkaz!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Checheche! Nesmíš tolik renálně fibrilovat :-) a uvidíš, KOLIK budeš mít plédů.

      Odkaz mi byl potěšením: ostatně obrázek jablka a knihy se sem tematicky hodí :-)

      Vymazat