úterý 21. srpna 2012

Dnešní horký podvečer

Co dělat, když se naše sluneční past stane skutečnou sluneční pastí?

Táta se schoval v domě a bádá nad rodokmeny.
Můj manžel statečně pokračuje v natírání skříně ve stínu u sklepa.
Rozárka pronásleduje stín po zahradě.
A já si užívám návratu ztraceného fotoaparátu...

Prostá nezdobená secesní skříň po mé prapratetě Anně opustila půdu a přes sklep se dere do podkroví...

Dřevo a kámen, jako u sochařů...

Funkční zámek a neztracený klíč, malý zázrak v našem domě...

Rozárka a internet na zahradě

Ty nohy byly opravdu černé i po sto deseti letech.

Letní lesík, mírné zastínění... a vidím dobře? Vyšlapaná cestička!

Smolnička a kamení a moje nohy

Pohled s kopce dolů a zarostlá dlažba

2 komentáře: