Se severním plotem nejsem spokojená. Tedy s plotem ano, táta ho před lety postavil opravdu důkladně. Ale když jsme vyřezali babiččinu-prababiččinu džungli, je k nám ze severu vidět. Vlastně je k nám vidět i z východu, jihu a západu, ovšem na těchto světových stranách nestojí socialistické panelové bytovky. Ze severu je k nám vidět - a hlavně my vidíme tu panelovou krásu. Tátův fortelný plot dostane živý kabát. Ovšem jaký?
Zákulu japonskou, která se tak rozmáhá na dolní zahradě?
Habr po anglicku stříhaný?
Bučinu, dubinu?
Ten zázračný jilm sibiřský, který přirůstá až dva metry ročně?
Osvědčený ptačí zob?
Více smrčků ze sousedovic náletu?Kopicovanou lísku?
Nějakou popínavku?
Nechat víc prostoru nezmarným javorům?
Nebo všechno dohromady?
Pořád v tom nemám jasno. Začnu nejspíš těmi darovanými semenáčky smrku, douglasky a borovic a pak se uvidí. Habr možná přijde k sousedovu plotu, aby zakryl boudy přestrojené za kurník. A teprve potom se bude se sázením pokračovat...
Žádné komentáře:
Okomentovat