Dneska byl pestrej den. Konečně.
V knihovně jsme obě usilovně pátraly po zdejším strašidle. Máme ho! Na zámku jako když ho najdu.
Odpoledne jsme se pustili do zazimování kytek. Takže máme zase po čase celkem uklizený sklep.
A slunce, které zapadá snad ještě dřív, než vyjde.
Mlha. Během několika minut jsme se ocitli v ovesné kaši.
A klubíčka od Vlněných sester! Ne že bych neměla zásoby... Ale bylo třeba vyřešit, jak s těmi malabrigovými lace klubíčky, a tenhle krok stranou je pro dlouhé podzimní večery moc příjemný. Jsem zvědava, co na silnější háček řekne můj pochroumaný loket.
Žádné komentáře:
Okomentovat