První puzzle jsem dostala asi jako pětiletá. Byly z Anglie od maminčina bratrance-emigranta, dítě sedělo na oslovi a vybízelo ho k jízdě mrkví zavěšenou na prutu. Vydržela jsem je skládat donekonečna.
Další z puzzlových záchvatů mě dostal těsně před maturitou. Podstatnou část svaťáku jsme s tátou strávili nad hromadou maličkých puzzlíčků a vedli řeči o chemii. Skládali jsme majestátní buk v podzimním lese. Pět tisíc stejných oranžových kousků.
Honzu puzzle také bavily a mě těšilo ho pozorovat, jak skládá. Teď mě baví koukat na Melichara, má úplně jiný systém než já.
Před Vánoci se v blogu u Ginny začaly objevovat půvabné puzzle, mj. s obrázky Charlese Wysockého. Jasné pokušení, ale dala jsem tomu čas. Nakonec jsem neodolala a začala pátrat na netu, jenže cena, resp. cena za dopravu, mě poněkud odradila. Ještě že tu je jigsawplanet.com...
Než poskládám všechny elektronické verze Wysockého, snad si ušetřím na velkou škatuli, třeba tuhle. To mě na nějakou dobu vyléčí.
Tak ty jsou opravdu prekrasne...dekuji za inspiraci! :-) Zdravi Sylva
OdpovědětVymazatPozor, je to návykové :-D
VymazatElektronické puzzle? Vidím to poprvé. Noemova archa bude krásná, všechna ta zviřátka!
OdpovědětVymazatElektronické puzzle jsou kupodivu docela stará vesta, ale já jsem na ně šťastně zapomněla, jinak by moje prokrastinace měla úplně jinou podobu :-D
VymazatNo tak teď už vůbec neuklidím :-))
VymazatTak nějak :-D
VymazatPetro, díky, vůbec jsem netušila, že existují i-puzzle pro dospělé, a navíc s tak krásnými obrázky. Skutečná puzzle u Ginny se závistí sleduji začátku zimy, jsou kouzelná. Petra
OdpovědětVymazatTaky koukám závistivě :-D
Vymazat