............................................................................................ a babiččina klubíčka
pátek 21. února 2020
Dobrodružství uprostřed velké Prahy
Jela jsem včera cosi vyřídit do jedné praškoly, která mezitím změnila nejen název, ale i sídlo.
V Letňanech jsem už několikrát byla, takže jsem měla jakousi představu o kombinaci sídliště, leteckých závodů a zbytků původní zástavby. Trochu jsem zapomněla na rozbujelé supermarkety a rozlehlá skladiště, přesto jsem celkem přesně věděla, kde ta škola stojí.
Ale jak se k ní/do ní dostat? Ha! Všude kolem betonové zdi a ostnaté dráty. Z hlavní ulice (jestli se silnici vedoucí okrajem sídliště dá tak říkat) nebylo možné odbočit. Vjezd do vilové čtvrti (mimochodem dokonale zjednosměrované, jak se následně ukázalo) se jevil zatarasený protitankovými betonovými kužely. Objela jsem oblast třikrát, z toho jednou jsem narazila na pletivo (ostnaté) natažené přes silnici (normální) a opatřené výstražnými cedulemi. Muži za plotem vypadali ozbrojeně. Nakonec jsem zaparkovala u Lidlu a vydala se pěšky podél ostnatých drátů.
A ono toto.
Za skřípajícími plechovými dveřmi oplocené chodníčky jako hatě bažinou. Kolem dokola džungle a stavební/vojenský rum.
Škola obývá několik propojených teskobaráků. Největší retro. Nebo že by to bylo hipsterské? Styl tomu rozhodně nechybí. Já bych prostě řekla obyčejnej socialistickej bordel za těmi ploty.
A uvnitř spousta grafiky. Pěkné grafiky.
P. S. Ten nepořádek nepatří škole, ale majiteli okolních pozemků, aby nedošlo k mýlce.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat