Tour de (klubíčková) Prague

Udělalo se mi včera něco času, a tak jsem podnikla cestu z Klamovky na Vinohrady a z Vinohrad na Malovanku, abych konečně omrkla všechna tři obchody s klubíčky, které se ani vzdáleně nepodobají obvyklým galanteriím.

Zastavení č. 1: Pro prázdniny zavřeno a poněkud zaprášeno, což na Plzeňské není nijak udivující.

Zastavení č. 2: Ty knihy! Nechystám se ani na pletení rukavic, ani na pletení ponožek, ale obě knížky bych chtěla mít hned teď.

Zastavení č. 3: Výukové pletené vzorníky na zdi mě dostaly. A zase jsem obdivovala ten dřevěný navíječ, prý přímo od Knit Pro.

Je v Praze ještě další obchod s klubíčky, o kterém nevím?

Ve větvích

Vichřice dnů minulých prolétly kolem a stromy stojí na svých místech. Zahrada je sice plná větví a větviček, ale povětří jsme zatím přečkali v nečekaně dobré kondici.

Bledule a sněženky kvetou jako divé.

Chytrá horákyně aneb YARN ALONG 249

Soft verze předešlého.

Barvy kropenatého klubíčka Mechita MALABRIGO jsou zábavné, konečně vzor à la chytrá horákyně, totiž viditelný/neviditelný taky.

Ty šátky a jejich variace mě fakt baví.

Jeden ze záchvatů

První puzzle jsem dostala asi jako pětiletá. Byly z Anglie od maminčina bratrance-emigranta, dítě sedělo na oslovi a vybízelo ho k jízdě mrkví zavěšenou na prutu. Vydržela jsem je skládat donekonečna.

Další z puzzlových záchvatů mě  dostal těsně před maturitou. Podstatnou část svaťáku jsme s tátou strávili nad hromadou maličkých puzzlíčků a vedli řeči o chemii. Skládali jsme majestátní buk v podzimním lese. Pět tisíc stejných oranžových kousků.

Honzu puzzle také bavily a mě těšilo ho pozorovat, jak skládá. Teď mě baví koukat na Melichara, má úplně jiný systém než já.

Před Vánoci se v blogu u Ginny začaly objevovat půvabné puzzle, mj. s obrázky Charlese Wysockého. Jasné pokušení, ale dala jsem tomu čas. Nakonec jsem neodolala a začala pátrat na netu, jenže cena, resp. cena za dopravu, mě poněkud odradila. Ještě že tu je jigsawplanet.com...

Než poskládám všechny elektronické verze Wysockého, snad si ušetřím na velkou škatuli, třeba tuhle. To mě na nějakou dobu vyléčí.  

Dobrodružství uprostřed velké Prahy

Jela jsem včera cosi vyřídit do jedné praškoly, která mezitím změnila nejen název, ale i sídlo.
V Letňanech jsem už několikrát byla, takže jsem měla jakousi představu o kombinaci sídliště, leteckých závodů a zbytků původní zástavby. Trochu jsem zapomněla na rozbujelé supermarkety a rozlehlá skladiště, přesto jsem celkem přesně věděla, kde ta  škola stojí.

Ale jak se k ní/do ní dostat? Ha! Všude kolem betonové zdi a ostnaté dráty. Z hlavní ulice (jestli se silnici vedoucí okrajem sídliště dá tak říkat) nebylo možné odbočit. Vjezd do vilové čtvrti (mimochodem dokonale zjednosměrované, jak se následně ukázalo) se jevil zatarasený protitankovými betonovými kužely. Objela jsem oblast třikrát, z toho jednou jsem narazila na pletivo (ostnaté) natažené přes silnici (normální) a opatřené výstražnými cedulemi. Muži za plotem vypadali ozbrojeně. Nakonec jsem zaparkovala u Lidlu a vydala se pěšky podél ostnatých drátů.

A ono toto.

Za skřípajícími plechovými dveřmi oplocené chodníčky jako hatě bažinou. Kolem dokola džungle a stavební/vojenský rum.

Škola obývá několik propojených teskobaráků. Největší retro. Nebo že by to bylo hipsterské? Styl tomu rozhodně nechybí. Já bych prostě řekla obyčejnej socialistickej bordel za těmi ploty.

A uvnitř spousta grafiky. Pěkné grafiky.

P. S. Ten nepořádek nepatří škole, ale majiteli okolních pozemků, aby nedošlo k mýlce.

Obří aneb YARN ALONG 248

Klubíčko, které zbylo.
Šátek je obří. Mám radost.

Jawoll Magic LANG YARNS, spotřeba cca 350 g, háček č. 4, rozpětí cca 250 cm při výšce/hloubce cca 60 cm.

Šátek pro Lenku z jejích šedých klubíček dorostl do cestovní projektové fáze. 

V předjaří

Kočičky, sněženky, bledule, talovíny, krtci a neprořezané stromy.
Předjaří na Kolomažnici.

Babička 106

Dnes by babičce bylo 106 let.

Takže jdeme s maminkou a Rozárkou na její narozeninovej dort.

Sníh! aneb YARN ALONG 247

V noci nasněžilo, dopoledne roztálo, odpoledne nasněžilo a teď zase padá. 

Zítra tropy?

Konečně došla řada na Lenčina klubíčka. Hledám menší háček. 

Ach!

Trénujeme s Honzou jízdy. Taková malá autoškola po autoškole. 

Dneska s výhledem na falešné Alpy.

Na obzoru změny

Rozfoukaný den a za oknem krajina pokaždé úplně jiná. Když jsem začala psát předchozí větu, na obzoru se ve slunci vyhříval Libín. Teď je pryč. Úplně. Asi ho někdo uklidil do skříně. Takové změny na obzoru!

Prostě vichr z hor a pravé midsomerské počasí k tomu.

Kolomažnický včelař 4.0

Včelí hukot byl dnes v poledne slyšet od včelína až k domu.

Bodejť by ne! Včely mají ode dneška nového šéfa.

Honza, kolomažnický včelař  4.0.

První sněženky. První talovíny. Už mi jarem svrbí ruce.

Brejle nablízko aneb YARN ALONG 246

Háčkovat se bez nich dá lehce. I číst. 

Ale na práci jsem si je tentokrát fakt už musela vzít.

Brejličky jako pro ovčí babičku. Rozměry alžbětínkového šátku tomu taky odpovídají.

Šli dva, šli tři

Vila Pellé, dětský šlitří workshop.

Zatímco Mikuláš se okamžitě přihlásil ke každé společné aktivitě, Melichar zkoumal technické zázemí objektu, kde na okně seděla kočka a venku štěkal pes, a tak se k promítání připojil až v samém finále, když celý svět se smál.