Pokud bych potřebovala utvrdit v tom, že nejsem prodejce, pak tato akcička vykázala tisíciprocentní úspěšnost.
Naštěstí prodej nebyl cílem.
Seděla jsem u stolu charitativní akce
Upleť čtverec a tu a tam poklábosila o háčkování.
S jednou holčičkou jsme uháčkovaly růžový náramek.
Jednu paní jsem naučila granny square.
Jedné paní jsem vysvětlila dopodrobna princip šátků s dlouhými cípy. Myslím, že byla velmi zdvořilá, když řekla, že to konečně chápe.
Třem paním jsem věnovala vzorníček od šátku, který se jim líbil.
Jeden šátek jsem prodala a dvě paní litovaly, že nebyly rychlejší.
Ochutnala jsem čokoládový čískejk, nebyl nic moc.
Ochutnala jsem tvarohovo-makovo-povidlový linecký koláč, byl skvělý.
Koupila jsem si knihu a charitativní korále.
Uháčkovala jsem šest čtverců a dokončila jeden, který dárkyně nestihla.
Užila jsem si atmosféru toho
midsomerského rukodělného hemžení a těším se na jarní pokračování.
Poznatky pro příště:
kontakt na kartičkách (nebo dokonce vizitky :-)
víc reklamy mezi přáteli a známými (nebo aspoň nějaká reklama)
návody na šátky s dlouhými cípy a vzorníčky k nim
kontakt na Malabrigo, tedy na Vlněné sestry, abych to nemusela psát
pořádnou ceduli k té Africe!
A kdybych fakt příště chtěla něco prodat, pak nejlépe s motivem levandule nebo jednorožce a v ceně do dvou stovek. Aspoň mám o čem přemýšlet.
Obě následující fotografie vznikly před zahájením workshopu, proto tam nejsou téměř žádní lidé. účast rozhodně předčila moje očekávání.