My jsme tedy jeli dál, Úštěk jsme minuli a skončili jsme v Tiských skalách/stěnách, resp. za nimi, v osadě Ostrov na konci slepého údolí na samých hranicích s Německem. Prostě Nejdedál z Werichovy pohádky Fimfárum :-) Na sever jsem jezdívala za dědou a babičkou, když jsem byla malá, a ty vysídlené Sudety pro mě mají tak trochu nostalgické a pohádkové kouzlo. Už jen ty bláznivé špičaté hory na obzoru :-D
Nečudujem sa, ani ja by som nešla ďalej...to mestečko, kraj, ptačí domky, to ma už zasiahlo do srdca dávnejšie, aj na iných blogoch...:-)
OdpovědětVymazatMy jsme tedy jeli dál, Úštěk jsme minuli a skončili jsme v Tiských skalách/stěnách, resp. za nimi, v osadě Ostrov na konci slepého údolí na samých hranicích s Německem. Prostě Nejdedál z Werichovy pohádky Fimfárum :-) Na sever jsem jezdívala za dědou a babičkou, když jsem byla malá, a ty vysídlené Sudety pro mě mají tak trochu nostalgické a pohádkové kouzlo. Už jen ty bláznivé špičaté hory na obzoru :-D
Vymazat