Jeli jsme do Manchesteru. Moje první velké midsomerské město!
Hned na nádraží bylo zjevné, že nejsme v Čechách. A nemám na mysli tu zdejší čistotu a ochotu/vstřícnost a poctivost (zapomněli jsme ve vlaku batůžek a ten odjel v odpojeném vagonu kdovíkam, večer na nás ovšem čekal v úschovně zavazadel).
Uprostřed peronu č. 10 stojí pomník padlým v první světové válce. Dobře, takové podobné jsou přece u nás v každé Horní Dolní. Jenže tady na nádraží pomník lemovaly čerstvé vlčí máky s konkrétními připomínkami konkrétních mrtvých. Drahému pradědečkovi děkuje pravnuk.
Vlaky u nás frčí. Nejlepší jsou ty opravdové.
A svetr pěkně hřeje. V tomhle nenadále přívětivém midsomerském říjnu až dost.
Jakmile to bylo možné, opustili jsme obchodní třídu a vrhli jsme se do víru uměleckořemeslné čtvrti. Industriální, milé a nečekaně zchátralé.
Veliký dvoupatrový krám plný korálků a kleštiček a barev a špagátků a štětců a bůhvíčeho dalšího pro činnost v blogosféře mnohdy nazývanou - no, tak jo, napíšu to ohavné slovo - tvořeníčko.
Vlny zde však bylo pomálu. Hlavně akryl.
Tyhle pletací prefabrikáty mě pobavily.
Kateřino a Helčo, znáte tuhle knihu?
Koukala jsem!
Kdyby zavazadla v letadle neměla omezenou hmotnost a kdybych já měla méně omezený rozpočet (třeba jako Midsomerští, kteří zjevně mohou penězi dláždit, viz následující snímek), byla by moje.
Zamířila jsem na Tracyho tygra, ale nakonec mě asi víc těší ten vyděšený obličej nahoře.
A vystřihovánky!
Do někdejší tržnice, nyní CRAFT AND DESIGN, jsme zavítali kvůli čískejku a WC (vyšívané upozornění odtud), ale nakonec se z návštěvy vyklubala ta největší paráda dne.
Cihly, černá barva, různě šílené růžové a zříceniny uprostřed (post)moderní zástavby, takový je střed Manchesteru, doslova pár kroků od katedrály.
Regulérní skleněná opacha.
Nevěřila jsem vlastním očím: Národní fotbalové muzeum!
Na Islandu svého času měli (dosud mají?) muzeum penisů. Takže možné je všechno.
Melichara je obtížné vyfotografovat, stejně jako katedrálu. První se hemží a druhou obstavěli rozměrnými budovami, jeřáby a lešením.
Manchester je velice různorodý a pestrý. Napsala bych barevný, ale to by si někdo mohl nepatřičně vyložit.
Dva pohledy do výloh.
První: paradox. Vlna je měkká (hebká)? Aha! Kde? V srdci někdejšího textilního průmyslu Británie (světa?) nikoli. Ovce by byly, vlna chybí. Za celý den jsme nepotkali jediný obchod s přízí.
Druhý: ulicemi se plíží halloween a všude poletují bububububu...
Duchové by tedy byli, pořád však non habemus corpus.
Petko, jako vždy skvělý příspěvek, směju a se a vrací se mi vzpomínky na moji návštěvu těchto končin v roce 96, ....dík za tolik fotek. Knihu neznám, nicméně vypadá báječně. Já tyhle anglický obchůdky milovala....zdraví tvořilka blogerka K.:-DDDDDDD
OdpovědětVymazatKoukala jsem, má ji Martinus v nabídce za tisícovku plus chlup. Zítra se chystám do místního antikvariátu, domů se vrátím nejspíš chudší než kostelní myš.
OdpovědětVymazatPeto díky za skvělou reportáž. A chlapečci Vám ale pěkně rostou...svetr Melicharovi MOC sluší! Užij si je maličké, než zase budeš muset domů. Hezký zbytek dovolené Marcela
OdpovědětVymazatOba jako z vody, což se s ohledem na místní klima celkem dá předpokládat :-)
VymazatHledání obchodů s vlnou mám v Anglii podobné....letos jsem narazila na jeden miniobchůdek v Cantebury :-)) V Manchesteru jsem ještě nebyla.... A musím se zastat naší dráhy, to co neseberou cestující, dohledáme a vracíme :-)Přeji krásný zbytek pobytu :-))
OdpovědětVymazatDobře :-) Možná to není ani tak v drahách jako spíš v lidech obecně. Třeba tady v Midsomeru mají děti jako hlavní předmět kontaktní zdvořilost a ohleduplnost :-)
VymazatPetro, krásněs to napsala a nafotila, tam bych se také ráda podívala.Taková místa mě lákají.
OdpovědětVymazatByla jsem překvapená, ale vlastně nevím, co jsem čekala. Moderní velkoměsto? Starou industriální Ostravu?
VymazatZajímavé psaní i fotky ... ovšem jako hlavní předmět kontaktní zdvořilost a ohleduplnost .. tak to mě dostalo ... předmět k nám jako dělaný ..
OdpovědětVymazatVáš "cestopis" mě baví ..
Jarka
Zatím jsem se tu nesetkala s nikým, kdo by nebyl vstřícný a prvorepublikově zdvořilý, a to nemluvím anglicky, a tím pádem jsou se mnou problémy :-)
VymazatÚžasná reportáž:-)Melicharův svetřík je parádní! Pytlíky s vlnou a jehlicemi Wool and the Gang znám, knihu bohužel ne:-) Craft and Design vypadá úžasně!Manchester musím někdy navštívit, abych svému saku ukázala, odkud pochází (tedy název):-)
OdpovědětVymazatCraft a design mě fakt dostal! Funguje to jako soubor ateliérů + obchůdků, výstavní síň a workshop i liduška, navíc s kavárnou a hromadou odkazů na všechny možné aktivity kolem.
VymazatMá milá, co jiného ti poslat v dnešní den: http://www.odpocetcasu.cz/ZzcdoE7/
OdpovědětVymazatJe tam u tebe krásně, ale dnes bych nebyla jinde raději než, tam kde jsem - odcházím na Staromák. I za tebe :-)
Pořád se mi to zdá nekonečné, Petruško!
VymazatJako bych tam s Tebou byla :-) Tahat do těch úchylných trapností takového starého člověka, který přežil koncentrák, to už je do nejzazšího nebe volající!
Tam teda je na co koukat! Na mě moc sympaticky působící město.
OdpovědětVymazat