úterý 19. ledna 2016

Jako na dlani aneb Uklízení 5

Tento úkol, totiž U-projekt, bude na velmi, převelmi dlouho. Taková smaragdová Esmeralda mezi mými blogovými seriály. Má to vůbec smysl?

Jenže! Pak se přebírám vším možným rukodělným a  mezi škatulkami se starými knoflíky narazím na poklad právě tak do dlaně.

Šestiletý Alfred Heidrich, první dítě mé prababičky Antonie, chlapeček, který prý mluvil třemi jazyky, protože se narodil české matce a rakouskému otci na rakousko-italských hranicích, a který zemřel na tuberkulózu někdy kolem roku 1890.

Zpátky k háčkům.
To jsou mé háčky a to jsou mé jehlice. Jistě ne všechny.
Jeden háček je po mé prababičce Marii, ta šálka coby pletací vzorníček také. Zřejmě pletla na špendlících tahle má prababička, tak je pletenina titěrná...

Sadu jehlic PRO jsem dostala k Vánocům. Háčky přicházejí tak nějak samy, ty bambusové i samy rychle odcházejí.




4 komentáře:

  1. Odpovědi
    1. Byla by to překrásná šála na ples, kdyby měla dospělé rozměry - toto je šálka na krk jen tak pro parádu někdy kolem roku 1910 :-)

      Vymazat
  2. Šálka - vzorníček, no to je nádhera...

    OdpovědětVymazat
  3. Moc pěkné poklady. A šál je jako ze zámku.

    OdpovědětVymazat