Revolucionářka

Naše revolucionářka na podzim 1989.

Na Albertově seděla za mým krkem a mávala.
Na Vyšehradě fascinovaně hleděla na nekonečný proud lidí s rozsvícenými svíčkami.
Na Palackého náměstí ji už bolely nožičky, a tak jsme sedly na čtyřku a jely domů.
Proto jsme tehdy na Národní nedošly.

V devadesátých letech se u prarodičů děti připletly ke zpravodajství z Jugoslávie zmítané občanskými válkami, nějaké demonstrace a křičící davy tam zrovna byly. Hana postrčila Honzu před obrazovku a prohlásila, že takovou válku si taky pamatuje u nás v Praze, když byla tak malá, jako je teď on.