Když jsem v posledních třiceti letech chtěla vysvětlit, kde v městečku stojí náš dům, obvykle jsem zvolila příměr se zeleninou. Řekla jsem:
Až uvidíte zahradu kudrnatou jako květák (od revoluce ho nahradila do té doby neznámá brokolice),
ze které kouká kousek komína a hromosvod, tak to jsme my! Bylo to právě tak. Tady je důkaz...
|
Tento snímek z roku 1995 byl pořízen z podkrovního okna domu na protější straně ulice. Kdyby fotograf stál na silnici či na chodníku, neviděl by ani špičku hromosvodu... Ty maličké barevné skvrny vpravo dole, to je náš Honza, Antonín a já. |
Stav kolomažnické zahrady se dlouhou dobu v podstatě neměnil. Dědečkova zahrada ve svahu orientovaném na jih zarostla a zdivočela, najednou byla tmavá, vlhká a - studená. Nakonec staré stromy začaly pozvolna odcházet, některé proschly, jiné se rozlomily. Řada z nich musela ustoupit během výkopových prací při pokládání kanalizace, obecního vodovodu, telefonního kabelu i elektrického vedení. Přesto stav zahrady v roce 2007 byl takovýto:
Letos na podzim vypadala stejná část takto...
|
Oba snímky pocházejí z letošního listopadu. |
Žádné komentáře:
Okomentovat