Něco bylo jinak. Takový ten pocit, jako kdyby na mě někdo upřeně zíral. Chvíli jsem se ošívala a pak jsem vzhlédla. Ze stropu hlavní lodi pozdněgotického prachatického svatého Jakuba Většího a přímo nad mou hlavou visel... ... tvor.
Ukázalo se, že je to pták. Nikoli orel, jak by se podle velikosti dalo očekávat.
Ale obrovský holub z papírmaše. Totiž holubice. Holubice Ducha svatého, abych byla přesná.
A ty kufry na jejích křídlech mají určitě co do činění s mým svatým spolurodákem Janem Nepomuckým Neumannem.
To je tedy velice zajímavé.
OdpovědětVymazatA zprvu docela děsivé. Takový náznak, jak by mohla vypadat bázeň před Hospodinem :-D
Vymazat