Zvony a páv

V neděli v poledne jsem se víceméně náhodou ocitla ve Vojanových sadech. Právě v katedrále zvonili Anděl Páně. Poslouchala jsem, jak vítr tu zesiluje, tu utišuje vyzvánění, a háčkovala jsem. Pak mě přepadl páv.

Nebylo to ovšem to nejpřekvapivější, co se mi toho dne stalo.

Zimní spánek

foto internet

Blog bude teď nějakou dobu podřimovat. Zimní čas zahradní mezisezony k tomu vlastně docela vybízí...
Takže zkrátka nový režim: možná tu a tam drobet zahrady, něco háčkování, snad pěkná knížka a doufejme hodně fajn výletů.

Ale tady, tady to ve všedních dnech nespí...

17

Červenomodrobílý den.
Dnes ovšem podivné světlo, podivná atmosféra.

Nový šátek na přání z červené (mnohem tlumenější než na fotografii) Lace od DROPS a přadeno modré (mnohem jasnější než na fotografii) téže značky.

Konec sezony

Konec sezony se tentokrát kryl s tapířím víkendem. Takže kytara, spousta vzpomínek, ještě víc legrace, pivo/víno, svatomartinský opeřenec, práce na zahradě, další práce na zahradě, dort a velmi nevyspalí účastníci. Těším se napřesrok na pojedenácté.
Ať žije sezona 2018!

Předvečer svatého Martina

Doufám, že bílý kůň přikluše až v neděli.
Zítra je třeba uzavřít sezonu.
Ještě zítra.

Ty fakt neumíš anglicky?

... se před několika dny podivila moje pradávná kamarádka z dětství, když jsme na sebe po téměř čtyřiceti letech pokřikovaly z pokoje do pokoje jako po večerce na škole v přírodě.
Fakt neumím. Fakt neučila. Fakt nikdy.
Ale anglická slova v českém kontextu mě baví.
Chci říct, že mě baví je luštit. Ta víceslabičná samozřejmě.

Giveaway.
Toho je plný internet.

Zbavit se něčeho? Dát pryč? Postrčit na cestu? Poslat do světa?
Nebo blogískově: Rozdáváníčko? Dárečkování?

Proč o tom ale píšu? Bude se tu snad něco rozdáváníčkovat? Tady ne, to se musíte postrčit pryč, giv(o)véj!

Mrholí

Mrholí od rána. A tak topím v kamnech, pobíhám po domě, poslouchám Psa baskervillského, snažím se pracovat, snažím se vyfotografovat aspoň jeden šátek - poslední marně.

Tentýž šátek na témže místě s odlišným světlem zde.

Strakatý kůň

U Strakatého koně, listopad 2017.

Jako vždy s Vlněnými sestrami: skvělé, skvělé, skvělé.

A to jsem tentokrát vzdala vzorníček, nešla do lesa a místo háčkování jen zavile párala.

Těším se příště!

Maruško, mazej pro jahody!

Druhá jahůdková sezona je v plném proudu.

Výstava

Už posledně jsem se u těch snímků zastavila, je to Helfenburk, není to Helfenburk...
Dneska mě dostala ta obloha nad kostelem.

Chmurná...

... nálada.
Hm.