čtvrtek 1. června 2017

Den dětí



Antonie se všemi dětmi, červen 1904, zřejmě Horažďovice.

Mému dědečkovi je právě šest týdnů, jeho matce 44 let.


6 komentářů:

  1. Panečku, to je pevné zavinutí! :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To tedy, Zuzko :-) A přesto/proto z mimina vyrostl zdravý a urostlý muž. A ten poviján máme :-)

      Vymazat
  2. Krásná rodinná fotka Petro. Teď jsem si uvědomila, že vlastně nemám žádnou fotku, kde bych byla vyfocená jako matka se všemi svými třemi dětmi. No už to nedohoním, jsou to už fakt velcí dospěláci...
    Pěkné dny.
    Ála

    OdpovědětVymazat
  3. A s našimi dětmi byly vždycky děsivé boje, aby vydržely na snímku všichni čtyři najednou :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Když tehdy to asi byla velká vzácnost se jít nechat vyfotit. V kolika měla prababička nejstarší dítě? Ta by v dnešní době zapadla, ne?

      Vymazat
    2. Fotografovali se na tu dobu celkem často a nejen v ateliérovém kašírování. Třeba na téhle (http://dedeckovazahrada.blogspot.cz/2014/06/emoce.html) se děti chovají naprosto přirozeně :-)
      Prababička byla vdaná dvakrát, první dítě měla někdy kolem dvacítky, ale chlapeček i jeho otec zemřeli na tuberkulózu. Znovu se vdala až ve třiatřiceti za mého pradědečka a stačili spolu mít ještě sedm dětí, dvě z nich zemřely jako maličké (viz stejný odkaz). Podle dochovaných písemností a vzpomínek další generace byli Antonie a Václav do sebe zamilovaní až do smrti.

      Vymazat