čtvrtek 28. dubna 2016

Uklízení 6

Po delší době jeden uklízivý příspěvek.

Boty v počtu na životním minimu, kabelky omezené (Dášo, pořád ji pro Tebe schovávám :-) ), cingrlátka na krk a spol. také jakžtakž v cajku, oblečení v pohodě, klubíček samozřejmě zvolna ubývá/přibývá, dokonce i některé knihy jsou vyřazeny a odneseny, prostě pryč.

Je to lepší?
Není.
Pořád jsem se nedoprokousala pozůstalými krámy (snímek 2), fotografiemi téhož původu (snímek 1) a svými vlastními štosy papírů, z nichž tu a tam vykoukne třeba připoodložený a čtvrtzapomenutý dárek (snímek 3).
Takže tak.



11 komentářů:

  1. A já tedy achám nad tou Dianou na snímku č. 3:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Miminčí deka pro odvážnou matku :-) Chybí mi tak tři čtyři řady - a taky ta odvážná matka :-)

      Vymazat
    2. Kvůli téhle dece by snad člověk i počnul dalšího potomka :-DD

      Vymazat
    3. Jdeš do čtvrtého syna? :-D

      Vymazat
    4. No nejdu, ale deka je teda parádní...:_)

      Vymazat
    5. Bych Ti, Kateřino, uháčkovala v klučičích barvách :-D Čtyři syny, to jsem si vždycky přála!

      Vymazat
  2. Odpovědi
    1. Zdá se mi, že třídění je moje nejhlavnější zaměstnání už mnoho mnoho měsíců. Je to děs!

      Vymazat
    2. ... u mňa rokov (rekonštrukcia), desaťročia(autisti doma)!

      Vymazat
  3. Zevrubný úklid obydlí je pro duši velice očistná činnost.
    To teoreticky vím.
    Odhodlávám se, a ono pořád ne a ne.
    Jak děti rostou, přibývá doma podivných předmětů. Odkud se berou?
    Třídit pouze své věci, to by ještě šlo. Ale celé rodině...
    (Deka je nádherná. Už jsem se od vás nakazila háčkováním. A ráda :o)

    OdpovědětVymazat
  4. Prosím více informací o té dece, páč je dechberoucí. Děkuji, Jana

    OdpovědětVymazat