Podrobnosti

Milá Jano z čtvrtečního příspěvku, tady jsou podrobnosti k dece.

Vzorek je symetrický podle dvou, resp. čtyř, os a skládá se z dlouhých sloupků, řetízkových ok a pevných ok. Vlastně je to taková krajková variace na granny square.

Háčkuju háčkem č. 4,5 z příze Malabrigo Mechita, barva Diana.

V tuto chvíli má deka rozměr cca 70 krát 70 cm, po vypnutí by jistě byla větší.

Počítám se spotřebou necelých tří klubek podle toho, jak vzor vyjde. Měl by vzniknout čtverec o straně cca 80 cm před vypnutím a cenu spotřebovaného materiálu odhaduju tak na 1250 Kč.

Barva se ve skutečnosti blíží prvnímu snímku, druhý je hodně přesvětlený.

Kdybyste měla zájem, můžu vzor rozepsat do jednotlivých řad. Obávám se však, že v mém podání by takový vzor vypadal náramně složitě - což samozřejmě ve skutečnosti není :-)

Uklízení 6

Po delší době jeden uklízivý příspěvek.

Boty v počtu na životním minimu, kabelky omezené (Dášo, pořád ji pro Tebe schovávám :-) ), cingrlátka na krk a spol. také jakžtakž v cajku, oblečení v pohodě, klubíček samozřejmě zvolna ubývá/přibývá, dokonce i některé knihy jsou vyřazeny a odneseny, prostě pryč.

Je to lepší?
Není.
Pořád jsem se nedoprokousala pozůstalými krámy (snímek 2), fotografiemi téhož původu (snímek 1) a svými vlastními štosy papírů, z nichž tu a tam vykoukne třeba připoodložený a čtvrtzapomenutý dárek (snímek 3).
Takže tak.

Klubíčko, knížka a konce kraje aneb YARN ALONG 177

Medová kometa. Už se konečně začíná rýsovat, Zuzko.
Na prvním snímku celkem odpovídá barva, ne však vzor, na druhém naopak.

A po dlouhé době knížka rozhovorů. Velmi potěšivé čtení, když zima nebere konce kraje, a nejen zima, že...

Ruce

Dědečkovy ruce. Poznala bych je všude. I po těch všech letech.

Dneska

Náš pater vždycky říkal, že správnej funus je jako svatba.
Tak jsem dneska na jedné takové byla.

Nebeské sekci kostela P. Marie před Týnem zřejmě chyběl pořádný zpěvák. Už nechybí.

Klubíčko v růžové aneb YARN ALONG 176

Petřínské sakury na Újezdě.

Vystoupila jsem z vyjetých kolejí (tramvajových) a sedla si na lavičku pod tu růžovou závěj. Prostě musela jsem, jinak to prostě nešlo.

A než přijela další tramvaj, trvalo to pěkných pár dlouhých sloupků.

Na stavbě

Pročpak není Petra na zahradě?
Protože je na stavbě.
A co tam pořád dělá?
Blbiny. Háčkuje.

Nechcete někdo dřevěné dveře? Možná ne přesně tyto, ale v principu takové. Předchozí majitel sysel si doma dělal sbírku, máme několikery navíc.

Je líp!

Když jeden slyší, jak někteří/mnozí skuhrají a v obměnách rezonují: Jó tehdá, to bylo super, tehdá v zemi Egyptské, když jsme sedávali nad hrnci masa, když jsme se najídali chleba do sytosti!, nakonec dojde k závěru, že k čemu číst knížky, když lidi točí stejný příběh pořád dokola už celá  tisíciletí. Lidi jsou furt stejný, všechno je to furt stejný. Nihil novi sub sole (hebrejsky to neumím).

A není!
Tak například dneska jsem náhodou jela kolem rozestavěného developerského projektu (rozuměj mírně unifikovaná betonová sídlištní výstavba) pražské Waltrovky - a co jsem neviděla? Baráky zdaleka ještě všechny nestojí, a přitom kolem areálu vede fungl nová cesta, chodníky, jsou vysázené stromy, zaseté trávníky, kvetou tam kytky. To by tedy zatracenýho bolševika nikdy nenapadlo. Je zkrátka líp!

A mně je taky líp. Konečně jsem se zbavila mizerné jarní chřipky. Narcisky u Waltrovky (to nejsou neumělé tečky z fotošopu) na tom mají dozajista svůj neodmyslitelný podíl. Ámen.

Technologická pauza

Omluvte prosím dočasnou uzavírku této komunikace a využijte objížďku kupříkladu tudy.

P. S. Od internetu se odstřihnout nemůžu, to z podstaty mé práce nejde, ale neplánované malé blogové prázdniny mi doufám prospějí. A Kateřino,  před Tvým oceněním se skrývám jenom drobátko :-)

Medvědi zcela ztrácejí plachost...

... nejen ve Vysokých Tatrách.

Například Melicharovi vlezli i do pyžama!

Zuzko, díky moc :-)

Bratři v triku

foto Hana

Moje největší současná potíž...

... se šátky je fotografování.

Abych zdokumentovala vzor.
Abych aspoň náznakem postihla barvu.
Abych do snímku dostala rozměr, v tomto případě rozpětí cca 220 cm.
Abych z fotografie vytěsnila modelku, totiž sebe (protože nejsou lidi, že).
Takže tak.

Usilovná snaha končí takto: Ani vzor, ani barva, ani nic a modelka rezignovaně zírá do monitoru.

Červená raketa pro Helču, tři klubka Malabrigo Sock  TIZIANO RED (trochu zbylo), háček č. 5.

Tak co letos?

Ke konci babiččina života bylo z našeho lesíka jedno velké houští, neprostupný javorový urwald. Jen co jsme se zbavili náletu, začal to na nás lesík zkoušet. Invaze stíhala invazi.

Dvě nebo tři sezony netýkavky.
Rok vlaštovičníku.
Kakost, kam se podíváš.
Mordorské ostružiní.
Odnožující habři.
A samozřejmě miliony klíčících javorových nosů. Každý rok.

Letos se lesík potáhl polezavým neřádem z prvního snímku. Co to zase jako je!

O to větší radost udělají cibule, které vykouknou, rozkvetou - a zmizí.

Knížka a Helčina malabrigová klubíčka aneb YARN ALONG 175

Listuju. Do které botanické příště?

Helčina budoucí tizianová Červená kometa. Načala jsem třetí klubko.

Zámecký páníček

V tom dnešním hicu nezaškodí drobet zdravého midsomerského povětří.

Melichar, 14 měsíců (foto z konce března)

Suplování

Pondělní vzorek suplují čtvrteční fialky.
N-e-s-t-í-h-áááááá-m.

Záplatování neboli patchwork

Tak tenhle kousek se mi líbil úplně nejvíc.
Jinak hlavně barvy. Někdy tvary. Občas téma.

Tady mě zaujala technika. Patchworkový pointilismus.

A svetry jsem chtěla ukrást. Aspoň jedny... Jenže hlídačka ostražitě hlídala.

Všude číhaly zrádné pasti.
Zvlášť Kaffe Fassett. Uf!

A neméně nebezpečné Vlněné sestry :-)

P. S: Haničko, už mám tu chybějící dušenou mrkev na légu!