Podruhé v Midsomeru den 10 odpol.

Odpoledne jsme nikam nešli, protože jsme se dostatečně předzásobili. Vlastně předzásobily, poněvadž mimiňák náš útok na midsomerskou švadlenku prospal v kočáře v podloubí.

Taková příjemná anglická textilní galanterie se sympatickou a řečnou prodavačkou.
Něco látek a nití, příslušenství k vyšívání, velký výběr (pouze) mulinek a ještě větší vlny na gobelíny. Trošička bavlny k háčkování (něco jako česká sněhurka) a celkem normální výběr pletacích přízí, většinou však akryl. Ostatně jako v našich běžných švadlenkách.



Veliký výběr nejrůznějších časopisů, většinou o pletení. Krása. Chvíli jsme listovaly a tohle je náš úlovek:

Podruhé v Midsomeru den 10 dopol.

Myslela jsem, že nemůže už víc pršet. To jsem se tedy spletla.

Začínám sbírat podklady pro příručku Jak přežít v Midsomeru.

Základ je nepromokavý kabát s kapucí. Ten jsem dostala od Melicharovic k narozeninám, takže dobrý. Bez něj by už bylo po mně.

Ale! Kapuca nemá kšilt, a tak mi prší na brejle a nic nevidím. Navíc není vůbec příjemné, když mi na mokrý (myslím tím MOKRÝ) obličej fouká. Musím si pořídit kšilt/kšiltovku pod kapucu, i když nejlepší by byl plexisklový štít na způsob ochranného svářecího, ovšem s vysokorychlostním stěračem. Lépe: stěrači.

Gumovky! Ty jsem zapomněla doma. Jsou sice béžové kostkované a nehodí se mi ke kabátu, ale jak bych si je teď ráda obula!

Nepromokavé rukavice. Neopren? Gumové? Musím to pořádně prozkoumat.

Nějaký outdoorový (vodácký?) nepromokavý futrál na doklady a telefon. S karabinkou. Bezejmennou migrantkou jsem už byla, příště se raději pohrnu do jinačího dobrodružství.

Voděvzdorná sukně s teplou podšívkou. To bude asi největší výzva. Že bych si obstarala nějakou skotskou vlněnou a napustila ji lanolinem? I tohle budu muset promyslet.

Babička +2008

Tak to je ten tvůj novej počítač, Peťo?

Počkej, to jsem přece já! To jsou mi věci!

Jakžs mě  dostala tam dovnitř?

(říjen 2007, babičce táhne na třiadevadesát)

Podruhé v Midsomeru den 9

 

Ke včerejšímu nečasu se dnes přidal ještě vichr z hor.
A tak se věnujeme pletení. Melicharův svetr se konečně přehoupl přes polovinu a Hana zkouší hladce obrace na tenčích jehlicích.

A další z mých (teď už mnoha) vzorníčků: ujímání podle osy o.

Podruhé v Midsomeru den 8

Cestou do Manchesteru lilo. Seděla jsem v autobusu mokrá jako myš a háčkovala.
Nemělo příliš smysl hledět z okna, protože venku to vypadalo převážně takto:

Na letišti jsem nakonec objevila oddělení ztrát a nálezů, přestrojené za úschovnu zavazadel.
Moje doklady uschovali pečlivě.
Měli trpělivost s mou neangličtinou.
Konečné ztráty jsou tyto: jedno pouzdro od Nicenky, kožený zápisník s tužkou, tříbarevná propiska a velké balení žvýkaček. Doklady se našly všechny. Sláva královně a jejím poctivým poddaným!

Cestou zpět jsem háčkovala takřka zběsile. Byla mi strašná (STRAŠNÁ) zima.

Začíná midsomerský advent. V osm večer v centru ani noha.

Opět jsem se zastavila u zdejší výtvarné galerie a opět jsem zavzdychala nad touto melancholickou náladou:

A nakonec jsem - čistě ze studijních důvodů - šla zkratkou přes les. Vypadalo to tam takhle:

Víc už ve věci mrtvol udělat nemůžu. Fakt! Rozhodně ne v takovém počasí...

Podruhé v Midsomeru den 7

Anabáze za doklady, díl 1: Na místním policejním oddělení to vypadá jako v knihovně, laskavá úřednice vysvětlila postup a odeslala nás do Manchesteru. Takže sobota bude jasně manžestráková.

Melichar řidičem nákladního vozidla.

Tatrovku přivezla též firma DPD, která před měsícem v opačném směru doručovala kufr (reparace od letecké společnosti). České sekci trvalo doručení kufru z centrálního skladu ve Velkých Přílepech u Prahy na adresu v Praze 5 (odhadem 40 km) od čtvrtka do úterka včetně, přičemž telefonicky, sms a e-mailem zaslali tři různé časové intervaly dodání a přijeli ve čtvrtém neohlášeném, řidič s hekáním postavil kufr (prázdný) na vozovku rovnou do kaluže... Midsomerská sekce včera zatelefonovala, dnes zaesemeskovala, usměvavý řidič dorazil načas, vynesl škatuli se židličkou, tatrovkou, hromadou dřevěných kostek a kdovíčím ještě po schodech až do bytu a ještě se rozhlížel, jestli snad nenašlapal.

Tak kdepak udělali soudruzi z ČSSR chybu, že se šestadvacet let po revoluci musíme dívat na stejně kyselé a neochotné ksichty?

Podruhé v Midsomeru den 6

Dnes bylo o něco víc světla než včera.
Úkol č. 1: zbavit se plísně kolem oken. Proboha, co nutí ty Angličany k tak šílenému tepelněNEizolačnímu řešení okenních otvorů?!

A pleteme. Obě. Hana po nějakých dobrých patnácti letech.
Tentokrát to jde hladce.

Podruhé v Midsomeru den 5 aneb YARN ALONG 158

Konečně došlo na melichaří svetříček. A nejen na něj...
Krajkový jehněčí se přehoupl do druhého klubka.

A knihu jsem zachránila před mimiňákem v poslední milisekundě.

Gail Parentová: Sheila Levinová zemřela a žije v New Yorku.

Inspirace: Ginny z Small Things

Podruhé v Midsomeru den 4

 

Od rána prší.
Nebo padá déšť se sněhem.
Nebo kroupy.
Počasí se mění každým okamžikem (obvykle k horšímu), sluníčko dávno zmizelo po anglicku a za chvíli bude tma.
Bububububu.

Podruhé v Midsomeru den 3

Pošmourný midsomerský den.
Nejlepší čískejk ve městě.
Brzy tma.

No a taky trocha háčkování.

Podruhé v Midsomeru den 2

Slavnost Ježíše Krista Krále je můj nejoblíbenější svátek během roku.
Letos jsem si ho obzvlášť užila. Studovala jsem totiž zdejší domorodé zvyky v kostele svaté Anny a zjistila jsem, že midsomerští katolíci si libují ve výrazné liturgické zkratce. Vyznání víry zredukovat na recitaci credo, credo, credo, amen!, tomu může konkurovat snad jen staročeské krleš.

Odpoledne jsme se byli podívat v provizorním stanu přilehlém (i když stál) k lázeňské kolonádě (spíš "kolonádě"). Midsomerští tímto způsobem nabízejí své umělecké či rukodělné, nebo umělecké rukodělné přebytky. A jak každý dobře ví, v takové tlačenici se často objeví nějaká ta mrtvola.

Hmmm, tak zase nic.

Zato jsem našla a nenápadně vyfotografovala háčkovací produkci postarší Midsomeřanky. Moc pěkné kousky, bohužel většinou z nepříliš kvalitního materiálu (velké procento akrylu nebo akryl sám). Ovšem ty ceny! Panečku, tady si hand made výrobků umějí vážit.

Mimiňák v kavárně a tentýž včetně doprovodu na procházce parkem.
Takhle tu zapadá sluníčko před čtvrtou odpoledne. Zřejmě aby se snáz vraždilo nebo co...

Podruhé v Midsomeru den 1

Jen jsme se snesli z nebe na zem, ztratila jsem doklady a platební karty.
Dobrodružství začíná. Tentokrát ovšem v roli bezejmenného migranta.

Prababí léto

Až se vrátím z midsomerských mlh, bude (snad) dávno po prababím létě a nastanou ty pravé adventní plískanice.

Mimořádně teplý konec sezony 2015. Ať žije sezona 2016!