Měla jsem poněkud naivní představu o anglickém vřesu. Zhruba takovouto:
A začali se rojit Midsomerští.
Vždycky jsem se divila, jak lehce vrah naláká svou oběť do lesa. Ha! Vůbec lákat nemusí. Lezou tam sami. V zástupech!
Během několika minut jsem potkala osm jednotlivých dospělých, čtyři děti a dva psy. Z toho jedna si nesla malířský stojan (!!!), jeden šplhal na skálu (no prosím, když chce spadnout...) a jeden, ten nejdivnější, šel do kopce pastvinou, šel, šel a zčistajasna se otočil a šel zpátky. Aniž by v cíli své cesty cokoli udělal. Bedlivě jsem ho pozorovala...
Je to tam úplně jiné než tady! Tady moc kopců a kopečků není. Víc jsem je viděla a i ty lesy v Severním Irsku při cestě do Bellfastu. A pichláčí je tu také, ale nádherně žlutě kvetoucí. Ale má tolik trnů, že ani do vázy jsem se neodvážila utrhnout. A šátek z minula, co jsem si spletla s dekou miminčí má pěkné barvy.
OdpovědětVymazatTohle je High Peak, takže kopců a údolíček požehnaně. Krajina byl hlavní důvod, že naši budou bydlet právě tady.
OdpovědětVymazat