Moje teta Alenka počátkem padesátých let v zahradě pod skalkou |
Dnes mi přišel e-poštou tento text. Alenko, díky moc!
V dědečkově
zahradě bylo v padesátých letech 20.století ovocných stromů opravdu hodně. Stromy si také
pěstoval i sám rouboval. Zda všechny, to nevím. Také u sousedů s roubováním pomáhal. Ovoce bylo použito
pro vlastní spotřebu, pro širší rodinu a také k prodeji, což nebyla tehdy
zanedbatelná částka. Jak třeba konstatovala naše matka: „Letní jabloň ‚pod
ložnicí‘ nám zaplatí roční domovní daň.“
Chtěla bych popsat
ovocné stromy (tak jak si pamatuji):
U plotu mezi
lesíkem a zahradou –
1) plané
višně, které se samy semenily a přinášely pěkné, ale kyselé plody. S odstraňováním
plaňkového plotu mezi lesíkem a zahradou byly asi tyto višně zlikvidovány. Také
v té době už jsme neměli slepice, které v lesíku hrabaly a tím
zničily i podhoubí hub, které tam dříve rostly
2) v blízkosti plotu byla nepříliš velká
třešeň s černými plody
3) vedle
třešně stála poměrně stará jabloň Gráfštýnské (lesní stromy podél plotu byly
tehdy ještě
mladé a
nezacláněly)
4)
v samém rohu zahrady u uličky mezi Husovou ulicí a Kavčincem stála stará
jabloň, které jsme pro
tvar plodů
říkali „soudek“
5) pod
lesními stromy ve stráni živořila jabloň Nonnetit, česky Matčino
6) v blízkosti
u skalky na kraji stráně byla líska, moc lískových oříšků tehdy neměla, pokud
dozrály,
tak jsme my
děti je ještě s bílými jádry snědly
7)–10) za skalkou rostly 3 stromy třešní,
které měly pozdní černé a výborné ovoce, leč často červivé,
ale stromy
se chemicky postřikem neošetřovaly
11)–12) v
dolní části zahrady pod skalkou v blízkosti uličky na Kavčinec rostly 2
stromy mirabelek
13) později,
když už stromy mirabelek nebyly, byla vysazena modrá švestka
14)–16) podél plotu u Husovy ulice stály 2
menší stromy, pravděpodobně zelená renklóda a modrá
letní
švestka (rouby ze staré carské švestky, ale plody nebyly tak velké a dobré jako
mateřský strom)
17) ve stráni pod skalkou směrem k velkým
schodům rostla jabloň Pottovo. Nesla podzimní
žlutozelená
kyselejší jablka, která jsme většinou prodávali do výkupny, protože plody se
nedaly
dlouho
uskladňovat, ale na štrúdly se užívala hojně. Také zde někde rostla Ananasová
reneta, která měla menší žluté, jemně tečkované plody, ale bylo jich málo.
18)–19) Mnohem později nad jabloní Pottovo
byly vysazeny 2 hrušně a to Boskovy lahvice. Nikdy
neměly pěkné
plody
20)–21) uprostřed cesty mezi velkými schody a
brankou z Husovy ul. rostla jabloň Nonnetit, česky
Matčino,
kterému jsme pro jeho výšku říkali „hasičák“. Další Matčino rostlo ještě u
branky vlevo
(z pohledu
od domu)
22) asi 4 m od „hasičáku“ stála výborná Althanova renklóda
s velkými modročervenými plody. Stromek dostal náš otec od pana
plukovníka Teringla z Bavorova, kterého otec často navštěvoval. P. Teringl byl také
výborný zahradník a jeho manželka ráda pěstovala zeleninu.Teta Anna mne k ní poslala
např. pro koření – tymián, který tehdy se v zahradách, pokud vím, nepěstoval
23) vpravo u
branky stála pravá švestka (za ní byl keř kaliny)
Pokračuji od domu „od pracovny“
dolů:
24) před
okny pracovny stála chutná jabloň Gascoigneho šarlatové s krásnými velkými plody,
které se však brzy kazily
25) vlevo od
vchodu do domu pod zápražím stála velká třešeň chrupka. Na její plody jsme se
moc těšili. Také se třešně prodávaly do výkupu. Kromě zavařování na kompoty
jsme je vypeckované sušili jako rozinky
26) naproti
ní přes cestu stála velká višeň Amarelka královská, ale když jsme začali
budovat
alpinum, tak
jsme višeň porazili. Byl to vysoký a hustý strom, nepamatuji se, že by
z něho byla velká úroda
27) vlevo od
velkých schodů byla později vysazena hrušeň
Solanka. Také neměla plody nejlepší kvality, i když plody byly dobré a šťavnaté. Ale
protože byla vysazena ve stráni, byla později ze žebříku špatně přístupná
28) na stráni
„pod ložnicí“ stála stará letní jabloň,
která byla starší než náš dům. Jak jsem již výše
uvedla, naše
matka měla z ní radost, protože prodejem jablek byla zaplacena domovní
daň. Zajímavé je,
že v létě roku 2006 nebo 2007
uhodil do stromu v noci blesk,
na kmeni byla vidět
černá stopa,
ale jabloň dál žila a rodila, i když v poslední době už neměla pěkné ovoce
a pro
výšku stromu
ve stráni se již jablka žebříkem netrhala, spadlé se zužitkovávaly většinou na
závin
a také
rozdaly, kdo měl o ně zájem. Protože strom byl velmi starý a nebezpečný, byl
v roce
2014 zlikvidován.
29) vedle
této jabloně byla další jabloň Pottovo, která už neměla tak pěkné plody jako
měla jabloň
pod č. 17
30) vedle
této jabloně stála ve stráni jabloň Parména zlatá zimní. Dlouho tam nerostla,
protože
plody měla
menší a nebyla dost výnosná
31) skoro na
tom místě byla ve stráni vysazena raná třešeň, plody byly zralé vždy na konci
školního
roku. Vyrostla do velkých rozměrů,
hlavně do výšky, a protože to bylo ve velké stráni,
tak asi po
roce 1980 se již ze žebříku moc ovoce trhat nedalo. Protože ale krásně kvetla,
naše
matka jí
nechtěla dlouho odstranit. Byla zlikvidována v roce 2008.
32) na konci
stráně „u vodovodu“ rostla jabloň
Boskoopské. Je tam dodnes (2015), ale
také ze žebříku již téměř nedostupné
33) další
původní strom, který tam byl ještě před stavbou domu v r. 1932 a který byl
také pro stáří a
nebezpečí
zlikvidován v roce 2009, byla jabloň zimní, které jsme říkali „zelenáč“.
Pravděpodobně
se jednalo o
odrůdu Zelenče rhodoislandské. Odrůda
není zapsána v listině povolených odrůd.
Plody nebyly
moc chutné, používaly se pouze do těsta na koláče nebo na žemlovku. Jabloň
stála
u cesty ke
garáži mezi Boskoopským směrem ke
Košíčkům.
34) vlevo (směrem od domu) pod velkými schody
stála menší letní švestka, na kterou
otec
narouboval
rouby z carské švestky, ale neměla tak velké a chutné plody jako mateřská
carská
uprostřed dolní zahrady. Také později byla poražena
35) podél
cesty od schodů k Husově ul. stála zelená renklóda. Ta byla zralá kolem
začátku září, měla
výborné
plody. Ze zavařovaných plodů se připravoval výborný „trufl“. Ten se dělal tak, že se
uvařil
vanilkový puding, upekl se piškot, který se nakrájel na kostky, spojil džemem,
kostky se poskládaly do skleněné
hlubší mísy, na to zavařené zelené renklódy, pak vrstva pudingu a na
to opět vrstva piškotových kostek s kompotem
a nakonec zase zalité vanilkovým pudingem. Dobrý, u nás oblíbený moučník. Jedl
se po vychlazení.
36) Strýc
Čeněk Šlapák vysadil (po roce 1982) uprostřed zahrady několik stromů, které už
neumím přesně popsat (jabloně) byly to asi 3 stromy
37) u plotu
u Husovy ul. stojí velký strom
Holovouské malinové, později byl částečně přeroubován na
Bláhovu
renetu a tak je to dodnes, část Holovouské a část Bláhova. Dříve plody holovouské
byly zralé na Vánoce, krásně voněly, ale již více let na Vánoce už by nebyly
k jídlu, protože jsou k jídlu po otrhání.
38) uprostřed
zahrady do roku 2014 stála jabloň, která se větvila již u země a přinášela
krásné dobré
ovoce – Matčino.
Také pro stáří byla zlikvidována. Ovoce se začalo konzumovat již po otrhání,
dříve až
v době kolem Vánoc
39) blízko
ní stála rovněž u země rozvětvená
výborná letní švestka „carská“ s výbornými plody. Z ní
bral otec
rouby k dalším stromům, ale už asi
neměl ty správné podnože, protože plody na nich
už nebyly
tak velké a chuťově tak výrazné jako původní strom. Toho jsme litovali, protože
starý strom byl později pro stáří poražen
40) Blízko
ní stála jabloň Signe Tillisch, výborné a krásné jablko, plody
byly velké,
ale plodnost
stromu nebyla uspokojivá. Tento druh
patří k nejkrásnějším a příjemně
vonícím
jablkům. Moc
jsme se na jablka těšili. Často však trpěl hnilobami
41) jedním
ze stromků, které vysadil strýc Čeněk Šlapák, byl červený Starking, ale strom byl brzy
nemocný
rakovinou
42) blíže u
studny stála bosenská švestka, která byla
asi utlačována, měla sice pěkné ovoce, i když
málo a strom
také dlouho nevydržel
43) u studny
byla později vysazena jabloň
s malými červenými plody, snad je to Červené tvrdé. Tato odrůda má
mnoho variant. Strom je doposud velmi úrodný, ale jablka jsou malá.
44) v rohu u plotu mezi námi a Košíčků (dříve
Tolarů, pak Thůmů) stála jabloň, které
jsme říkali
„Řehtáč“,
protože měla plody ve tvaru soudku, a když byly zralé, tak jádra v jablku
při prudším
pohybu
„řehtaly“. Také už hodně let jabloň neexistuje. Jednalo se o řehtáč soudkovitý.
Plody byly velmi chutné. Tato odrůda je velmi
stará. Původ se uvádí ze severního Německa z roku 1788
45) v blízkosti od tohoto stromu směrem
ke garáži donedávna stála jabloň Jonathan. Dříve měla
pěkné plody,
ale jak strom stárnul, tak se plody zmenšovaly, myslím, že byla poražena
v r. 2013
46) úplně
v rohu u plotu u Husovy ul. a Budkovské
byla vysazena raná třešeň, ale protože větve
přesahovaly
přes plot, děti z ulice často větve vylomily, tak byla brzy zlikvidována
47) ve
stejné době byla taková třešeň vysazena blízko plotu „u Jansíků“ – blízko plotu pod skalkou,
ale brzy jí
děti zlomily větve a už pak dobře nerostla a byla poražena
48) v této blízkosti byla také mirabelka,
dobře plodila, později byla poražena a
po letech na tom
místě byla
vysazena švestka, kterou daroval Ing. Jindřich Tomášek.
49)–50) ještě ke stromům v blízkosti
cesty ke garáži – 2 stromy výborných mirabelek. Ty se netrhaly,
jen
setřásly na deku a posbíraly. Nedaly
se uskladňovat. Dělali jsme z nich
marmeládu, v kompotu
byly dosti kyselé. Ale pro přímý konzum byly výborné, sladké
51) Mnohem
později na tom místě byla vysazena jabloň, která již také několik let
neexistuje, druh
nevím
52) Na kraji
lesíka, těsně u bývalé žumpy rostla před okny kuchyně jabloň Boikovo, také už
hodně let
neexistuje
53)
v blízkosti garáže na kraji lesíka byla stará třešeň „srdcovka“
54) vedle ní
také menší strom nějaké višně, obě již dlouho neexistují
55) U okna
bývalého záchodu, nyní špajzu, stála hodně let třešeň, které jsme říkali
„Bělina“, ale také
již mnoho
let neexistuje, její větve sahaly přes okap doma na střechu
56)–57) v průčelí domu byly vysazeny 2 meruňky.
Několik let měly krásné velké ovoce, ale pak
onemocněly a
musely být poraženy
58) na místo té, která byla blíže vodovodu,
byla vysazena broskvoň, ale také dlouho nebyla, důvod,
proč byla
vykopána, nevím, pravděpodobně poničil stromek mráz
Snad
poslední lze jmenovat několik exemplářů kanadských lístkových ořešáků.Ty stojí
dosud po cestě od zadního vchodu domu směrem ke garáži. Dříve byl z nich
užitek, ale když se přistěhovaly veverky, tak úroda byla vždy jimi snědena, dřív než by se daly uskladnit. Myslím, že letos
poprvé, to je v r. 2014, veverky už nepřišly a nějaké oříšky byly, lískový
keř je také blízko plotu, naproti Košíčků brance a již letos na něm byly oříšky.
Ještě za
mého mládí si pamatuji úplně malý starý
strom, zřejmě malý, protože rostl víceméně na skále u garáže, jednalo se o
pozdní hrušku neznámé odrůdy (plody tzv. kamenné) a podobná byla hrušeň v lesíku, také bez užitku.
Když
přemýšlím, kolik ovoce se urodilo a jak se vše dokázalo upotřebit a kolik práce
s tím bylo, je to až k nevíře. Také mimo jiné si za svého mládí
pamatuji, že přijížděli lidé z okolí Volar. Kupovali pro svoji potřebu
různé ovoce, také i někdy u nás. Zvláště si pamatuji, že kupovali švestky u
sousedů Jansíků (nad námi). Ti měli na zahradě hodně stromů se švestkami.
Bylo by zajímavé konfrontovat vzpomínky mého strýce Toníka, tety Alenky a moje vlastní vzpomínky, protože nás dělí rozestup devatenácti a dvaceti let, a to už je v zahradě znát.
ty bláho... to je úžasné....
OdpovědětVymazatnejen paměť, ale i zaznamenání vzpomínek... zůstanou
... chtěla jsem taky napsat .... úžasné...opravdu úžasné...
OdpovědětVymazatObdivuji tu vizuální pamět, že si pamatuje paní Alenka i místa přesně i odrůdy stromků. To je vážně na potlesk! Má můj obdiv, opravdu krásné zaznamenání vzpomínky na zahradu.
OdpovědětVymazat