Díra do nebe

Pomuchlaná

Kolomažnice. Pomuchlaná fotografie z roku 1967.

Skalka a já

Jaro 1971 1972 

Budoucí paní šéfová zahradová.

Klubíčka, knížka a sedmero krkavců aneb YARN ALONG 128

Michael Žantovský: Havel. Můj vánoční dárek.

Postup prací jako ze Sedmera krkavců. Nejsem s to dokončit rukáv, ne a ne a ne.

Inspirace: Ginny ze Small Thinks

Místo akorát tak na panelák

Některé věci mě spolehlivě vytočí. Kdykoli.
Stačí si vzpomenout, že tady měl stát panelák.
A je to!

Přitom jsem tuhle fotku vybrala kvůli dobře viditelnému horizontu: vlevo Kančov, uprostřed Hradiště, vpravo Vyšoháj a nejdedál vrch Uhřice.

Poloměr

Když se řekne poloměr, představím si naši studnu.

Mechově

Nejen mimi je hebké ňuňuňu...

Poměry

Druhý pokus je menší. Levandulová vypadá tak na rok, modrá na šest měsíců, třeba do třetice se strefím. Dá práci vychytat ty velikosti! Totiž maličkosti.

Kámoši medvědi

Břichopaseme.

Zatoulaná

Kdopak nám to chodí po schodech?

(V době, kdy býval ještě sníh...)

Klubíčka, knížka a levandulová aneb YARN ALONG 127

Dnes jsem nějak promeškala tu chvilku pořádného světla. Levandulově šedá nevypadá na snímku ani levandulově, ani šedě. BabyAlpaca SILK a rozpis tu.

Patrik Ouředník: Svobodný prostor jazyka. Těším se na trochu jazykovědné intelektuálštiny.

Inspirace: Ginny ze Small Thinks

Mimimi

Lenko, to babičkování je teda věc!

Melichar v den, kdy se měl narodit.

Žeby?

Talovín zimní (Eranthis hyemalis) hlásí budoucí jaro. Věříte?

Sedátko

Sedátko z drnu. Jako měl Jaromil, který ke štěstí přišel.

Babička 101

Dnes by babičce bylo 101.

Víš, že jsi praprababička, babi?

AD včera

Dolní zahrada na jaře 2005, se starými stromy a množstvím rybízů

A co si pamatuju já?

1) Plané višně vyhynuly nejspíš na přílišné zastínění. Ostatně vajksle bývaly také u včelína - a nejsou.

2) Na třešeň vzpomínám, na plody ne.

3) Gráfštýnské u plotu už za mě nebylo.

4) Soudek si pamatuju dobře, ještě tam pořád zůstává jeho pařez.

5) Matčino ve stráni jsem nezažila, zato si pamatuju švestku u nejhornějších schodů.

6) Na té lísce fakt někdy něco rostlo?

7)–10) Nad skalkou rostly alespoň čtyři pozdní třešně. Třešně byly vynikající i s těmi červy. Na tu u plotu se báječně lezlo. A vzpomínám si, že v květnu pod nimi bývalo plno májovek.

11)–12) Taky na mirabelky se výborně lezlo a každý rok měly spoustu ovoce. Vzpomínám si, že zelené mirabelky figurovaly i v jedné naší posměšné písničce, byl to kánon.

13) Modrá švestka byla ve strání pod skalkou. A nad ní rostla stará švestka nebo renklóda, ta vzala za své někdy kolem roku 1971. Její pahýl jen na fotografii tu. Pak v místě pod starým rododendronem rostlo divoké slivoňové mlází a pod ním býval neméně divoký kompost.

14)–16) Tyhle švestky si nepamatuju. Za mých časů byly podél plotu rybízy.

17) Pottovo byl další strom zvlášť vhodný na lezení. Jabloň porazil Honza v květnu 2012.

18)–19) Hrušky nestály za mnoho, ale byl z nich výborný kompot. Stromy porazil Honza s dědkem.

20)–21) Pařez hasičáku stále ještě tlí u pivoňek. A matčino u branky stále roste a plodí.

22) Poblíž Althanovy renklódy stával veliký sud na vodu, to si pamatuju.

23) Pravá švestka ano, kalinu si nepamatuju. Jakmile dozrála, bylo po prázdninách a šlo se do školy.

24) Jabloň před okny pracovny si pamatuju dobře, byla taky lezací.

25) Chrupka byla nádherná. Když se řekne třešeň, vybaví se mi právě tato chrupka. Ranilo ji někdy v roce 1973, pamatuju se, jak se kácela.

26) Višeň na skalce si nepamatuju, i když mám pocit, že v jistém mezidobí tam také něco takového znovu rostlo.

27) Solanka byla výborná. Nosila jsem si tyhle hrušky do školy na svačinu.

28) Stará jabloň byl nejpohlednější ovocný strom na celé Kolomažnici. Věčná škoda ho...

29) Tak to bylo Pottovo, ten zakrslík pod ložnicí? Aha.

30) Parménu si nepamatuju.

31) Raná třešeň před domem byla největší třešeň na světě! A třešně nakonec leda pro špačky.

32) Jo, je tam pořád.

33) Zelenáč byl strom nesmrtelný olověný. Pařez stojí dosud.

34) Na tuhle švestku jsme vázali šňůru na prádlo, když bylo třeba.

35) Renklódu si nepamatuju.

36) Dva rostou dodnes, staly se mými pokusnými stromy.

37) Přeroubované holovouské malinové odolává času - chudák strom rozlámaný, a přitom stále plodí.

38) Ano. To byl tak nízký čtvrtkmen, že se choval jako nekmen.

39) Carskou si nepamatuju.

40) Signe Tillisch mě fascinoval svým jménem natolik, že jsem taky jeden vysadila.

41) Nevzpomínám si.

42) Tahle bosenská švestka se skláněla tak, že tvořila bránu.

43) Není to spíš panenské?

 44) Řehtáč si nepamatuju.

 45) Jonathan zahubila houba asi předloni.

46) Přesně! Mám ten dojem, že třešni neprospělo, jak nám tehdy do plotu vletěl ten traktor.

47) Tuhle třešeň jsme káceli s tapíry asi před čtyřmi lety.

48) Nebylo to v souvislosti se stavbou plotu směrem na Kavčinec?

49)–50) Tyhle mirabelky si vůbec nepamatuju.

51) To byl mimořádně souměrný stromek, ale nějak nečekaně zašel. Pak rostla v maliní mladá jablůňka, kterou vykopal Honza hned po babiččině smrti v roce 2009.

52) To si vůbec nepamatuju.

53) Srdcovka?

54) Višeň?

55) Tohle slyším prvně.

56)–57) Meruňku si pamatuju jednu. Dalo se po ní lézt, plodila jako divá a pak ji ranilo a dědeček ji vykopal.

58) Broskvoně byly zpočátku tři, vydržela jedna, jenže broskve na ní byly zanedbatelné velikosti a nejspíš dostala rakovinu. Dědeček ji vykopal.

A teď moje dodatky:

• švestka nad skalkou
• dvě nebo možná tři jabloně přímo v tarasu u pámelníku do ulice
• jedna rozložitá jabloň mezi třešní pod domem a studnou
• několik zákrsků, které se po dědečkově smrti splašily a vyrostly až do nebe

A konečně stav dolní zahrady ke konci sezony 2014. Jsem patřičně pyšná na ty dvě řady nových stromků.

Poštou

Moje teta Alenka počátkem padesátých let v zahradě pod skalkou

Dnes mi přišel e-poštou tento text. Alenko, díky moc!

V dědečkově zahradě bylo v padesátých letech 20.století  ovocných stromů opravdu hodně. Stromy si také pěstoval i sám rouboval. Zda všechny, to nevím. Také u sousedů  s roubováním pomáhal. Ovoce bylo použito pro vlastní spotřebu, pro širší rodinu a také k prodeji, což nebyla tehdy zanedbatelná částka. Jak třeba konstatovala naše matka: „Letní jabloň ‚pod ložnicí‘ nám zaplatí roční domovní daň.“

Chtěla bych popsat ovocné stromy (tak jak si pamatuji):

U plotu mezi lesíkem a zahradou –

1)      plané višně, které se samy semenily a přinášely pěkné, ale kyselé plody. S odstraňováním plaňkového plotu mezi lesíkem a zahradou byly asi tyto višně zlikvidovány. Také v té době už jsme neměli slepice, které v lesíku hrabaly a tím zničily i podhoubí hub, které tam dříve rostly

2) v blízkosti plotu byla nepříliš velká třešeň s černými plody

3) vedle třešně stála poměrně stará jabloň Gráfštýnské (lesní stromy podél plotu byly tehdy ještě

mladé a nezacláněly)

4) v samém rohu zahrady u uličky mezi Husovou ulicí a Kavčincem stála stará jabloň, které jsme pro

tvar plodů říkali „soudek“

5) pod lesními stromy ve stráni živořila jabloň Nonnetit, česky Matčino

6) v blízkosti u skalky na kraji stráně byla líska, moc lískových oříšků tehdy neměla, pokud dozrály,

tak jsme my děti je ještě s bílými jádry snědly

7)–10) za skalkou rostly 3 stromy třešní, které měly pozdní černé a výborné ovoce, leč často červivé, 

ale stromy se chemicky postřikem neošetřovaly

11)–12) v dolní části zahrady pod skalkou v blízkosti uličky na Kavčinec rostly 2 stromy mirabelek

13) později, když už stromy mirabelek nebyly, byla vysazena modrá švestka

14)–16) podél plotu u Husovy ulice stály 2 menší stromy, pravděpodobně zelená renklóda a modrá 

letní švestka (rouby ze staré carské švestky, ale plody nebyly tak velké a dobré jako mateřský strom)

17) ve stráni pod skalkou směrem k velkým schodům rostla jabloň Pottovo. Nesla podzimní 

žlutozelená kyselejší jablka, která jsme většinou prodávali do výkupny, protože plody se nedaly

dlouho uskladňovat, ale na štrúdly se užívala hojně. Také zde někde rostla Ananasová reneta, která měla menší žluté, jemně tečkované plody, ale bylo jich málo.

18)–19) Mnohem později nad jabloní Pottovo byly vysazeny 2 hrušně a to Boskovy lahvice. Nikdy

neměly pěkné plody

20)–21) uprostřed cesty mezi velkými schody a brankou z Husovy  ul.  rostla jabloň Nonnetit, česky

Matčino, kterému jsme pro jeho výšku říkali „hasičák“. Další Matčino rostlo ještě u branky  vlevo

(z pohledu od domu)

22) asi  4 m od „hasičáku“ stála výborná Althanova renklóda s velkými  modročervenými plody. Stromek dostal náš otec od pana plukovníka Teringla z Bavorova, kterého otec často navštěvoval. P. Teringl byl také výborný zahradník a jeho manželka ráda pěstovala zeleninu.Teta Anna mne k ní poslala např. pro koření – tymián, který tehdy se v zahradách, pokud vím, nepěstoval

        

23) vpravo u branky stála pravá švestka (za ní byl keř kaliny)

Pokračuji od domu „od pracovny“ dolů:

24) před okny pracovny stála chutná jabloň Gascoigneho šarlatové  s krásnými velkými plody,

 které se však brzy kazily

25) vlevo od vchodu do domu pod zápražím stála velká třešeň chrupka. Na její plody jsme se moc těšili. Také se třešně prodávaly do výkupu. Kromě zavařování na kompoty jsme je vypeckované sušili jako rozinky

26) naproti ní přes cestu stála velká višeň Amarelka královská, ale když jsme začali budovat

alpinum, tak jsme višeň porazili. Byl to vysoký a hustý strom, nepamatuji se, že by z něho byla velká  úroda

27) vlevo od velkých schodů byla později vysazena hrušeň  Solanka. Také neměla plody nejlepší kvality,  i když plody byly dobré a šťavnaté. Ale protože byla vysazena ve stráni, byla později ze žebříku špatně přístupná

28) na stráni „pod ložnicí“ stála stará  letní jabloň, která byla starší než náš dům. Jak jsem již výše

uvedla, naše matka měla z ní radost, protože prodejem jablek byla zaplacena domovní daň. Zajímavé je, že v létě roku 2006 nebo 2007  uhodil do stromu v noci  blesk, na kmeni byla vidět

černá stopa, ale jabloň dál žila a rodila, i když v poslední době už neměla pěkné ovoce a pro

výšku stromu ve stráni se již jablka žebříkem netrhala, spadlé se zužitkovávaly většinou na závin

a také rozdaly, kdo měl o ně zájem. Protože strom byl velmi starý a nebezpečný, byl

v roce 2014 zlikvidován.

29) vedle této jabloně byla další jabloň Pottovo, která už neměla tak pěkné plody jako měla jabloň

pod č. 17

30) vedle této jabloně stála ve stráni jabloň Parména zlatá zimní. Dlouho tam nerostla, protože

plody měla menší a nebyla dost výnosná

31) skoro na tom místě byla ve stráni vysazena raná třešeň, plody byly zralé vždy na konci

školního roku.  Vyrostla do velkých rozměrů, hlavně do výšky, a protože to bylo ve velké stráni,

tak asi po roce 1980 se již ze žebříku moc ovoce trhat nedalo. Protože ale krásně kvetla, naše

matka jí nechtěla dlouho odstranit. Byla zlikvidována v roce 2008.

32) na konci stráně „u vodovodu“  rostla jabloň Boskoopské.  Je tam dodnes (2015), ale také ze žebříku již téměř nedostupné

33) další původní strom, který tam byl ještě před stavbou domu v r. 1932 a který byl také pro stáří a

nebezpečí zlikvidován v roce 2009, byla jabloň zimní, které jsme říkali „zelenáč“. Pravděpodobně

se jednalo o odrůdu Zelenče rhodoislandské.  Odrůda není zapsána v listině povolených odrůd.

Plody nebyly moc chutné, používaly se pouze do těsta na koláče nebo na žemlovku. Jabloň stála

u cesty ke garáži mezi Boskoopským  směrem ke Košíčkům.

34) vlevo (směrem od domu) pod velkými schody stála menší  letní švestka, na kterou otec

narouboval rouby z carské švestky, ale neměla tak velké a chutné plody jako  mateřská

carská uprostřed dolní zahrady. Také později byla poražena

35) podél cesty od schodů k Husově ul. stála zelená renklóda. Ta byla zralá kolem začátku září, měla

výborné plody. Ze zavařovaných plodů se připravoval výborný „trufl“.  Ten se dělal tak, že se

uvařil vanilkový puding, upekl se piškot, který se nakrájel na kostky, spojil  džemem,   kostky se poskládaly do skleněné hlubší mísy, na to zavařené zelené renklódy, pak vrstva pudingu a na

to  opět vrstva piškotových kostek s kompotem a nakonec zase zalité vanilkovým pudingem. Dobrý, u nás oblíbený moučník. Jedl se po vychlazení.

36) Strýc Čeněk Šlapák vysadil (po roce 1982) uprostřed zahrady několik stromů, které už neumím přesně popsat (jabloně) byly to asi 3 stromy

37) u plotu u Husovy ul. stojí  velký strom Holovouské malinové, později byl částečně přeroubován na

Bláhovu renetu a tak je to dodnes, část Holovouské a část Bláhova. Dříve plody holovouské byly zralé na Vánoce, krásně voněly, ale již více let na Vánoce už by nebyly k jídlu, protože jsou k jídlu po otrhání. 

38) uprostřed zahrady do roku 2014 stála jabloň, která se větvila již u země a přinášela krásné dobré

ovoce – Matčino. Také pro stáří byla zlikvidována. Ovoce se začalo konzumovat již po otrhání,

dříve až v době kolem Vánoc

39) blízko ní  stála rovněž u země rozvětvená výborná letní švestka „carská“ s výbornými plody. Z ní

bral otec rouby  k dalším stromům, ale už asi neměl ty správné podnože, protože plody na nich

už nebyly tak velké a chuťově tak výrazné jako původní strom. Toho jsme litovali, protože starý strom byl později pro stáří poražen

40) Blízko ní stála jabloň  Signe  Tillisch, výborné a krásné jablko, plody byly  velké,

ale plodnost stromu nebyla uspokojivá.   Tento druh patří k nejkrásnějším  a příjemně vonícím

jablkům. Moc jsme se na jablka těšili. Často však trpěl hnilobami

41) jedním ze stromků, které vysadil strýc Čeněk Šlapák, byl červený  Starking, ale strom byl brzy

nemocný rakovinou

42) blíže u studny stála bosenská švestka, která byla  asi utlačována, měla sice pěkné ovoce, i když

málo a strom také dlouho nevydržel

43) u studny byla později vysazena jabloň  s malými červenými plody, snad je to Červené tvrdé. Tato odrůda má mnoho variant. Strom je doposud velmi úrodný, ale jablka jsou malá.

 44) v rohu u plotu mezi námi a Košíčků (dříve Tolarů, pak Thůmů) stála  jabloň, které jsme říkali

„Řehtáč“, protože měla plody ve tvaru soudku, a když byly zralé, tak jádra v jablku při prudším

pohybu „řehtaly“. Také už hodně let jabloň neexistuje. Jednalo se o řehtáč soudkovitý. Plody byly velmi chutné. Tato odrůda je velmi  stará. Původ se uvádí ze severního Německa z roku 1788

 45) v blízkosti od tohoto stromu směrem ke garáži donedávna stála jabloň Jonathan. Dříve měla

pěkné plody, ale jak strom stárnul, tak se plody zmenšovaly, myslím, že byla poražena v r. 2013

46) úplně v rohu u plotu u Husovy ul. a Budkovské  byla vysazena raná třešeň, ale protože větve

přesahovaly přes plot, děti z ulice často větve vylomily, tak byla brzy zlikvidována

47) ve stejné době byla taková třešeň vysazena blízko plotu „u Jansíků“  – blízko plotu pod skalkou, 

ale brzy jí děti zlomily větve a už pak dobře nerostla a byla poražena

48) v této blízkosti byla také mirabelka, dobře plodila, později byla poražena  a po letech na tom

místě byla vysazena švestka, kterou daroval Ing. Jindřich Tomášek.

49)–50) ještě ke stromům v blízkosti cesty ke garáži –  2  stromy výborných mirabelek. Ty se netrhaly,

jen setřásly  na deku a posbíraly. Nedaly se  uskladňovat. Dělali jsme z nich marmeládu, v kompotu byly dosti kyselé. Ale pro přímý konzum byly výborné, sladké

51) Mnohem později na tom místě byla vysazena jabloň, která již také několik let neexistuje, druh

nevím

52) Na kraji lesíka, těsně u bývalé žumpy rostla před okny kuchyně jabloň Boikovo, také už hodně let

neexistuje

53) v blízkosti garáže na kraji lesíka byla stará třešeň „srdcovka“

54) vedle ní také menší strom nějaké višně, obě již dlouho neexistují

55) U okna bývalého záchodu, nyní špajzu, stála hodně let třešeň, které jsme říkali „Bělina“, ale také

již mnoho let neexistuje, její větve sahaly přes okap doma na střechu

56)–57)  v průčelí domu byly vysazeny 2 meruňky. Několik let měly krásné velké ovoce, ale pak

onemocněly a musely být poraženy

58) na místo té, která byla blíže vodovodu, byla vysazena broskvoň, ale také dlouho nebyla, důvod, 

proč byla vykopána, nevím, pravděpodobně poničil stromek mráz

Snad poslední lze jmenovat několik exemplářů kanadských lístkových ořešáků.Ty stojí dosud po cestě od zadního vchodu domu směrem ke garáži. Dříve byl z nich užitek, ale když se přistěhovaly veverky, tak úroda byla vždy jimi snědena,  dřív než by se daly uskladnit. Myslím, že letos poprvé, to je v r. 2014, veverky už nepřišly a nějaké oříšky byly, lískový keř je také blízko plotu, naproti Košíčků brance a již  letos na něm byly oříšky.

Ještě za mého mládí si pamatuji  úplně malý starý strom, zřejmě malý, protože rostl víceméně na skále u garáže, jednalo se o pozdní hrušku neznámé odrůdy (plody tzv. kamenné) a podobná byla hrušeň  v lesíku, také bez užitku. 

Když přemýšlím, kolik ovoce se urodilo a jak se vše dokázalo upotřebit a kolik práce s tím bylo, je to až k nevíře. Také mimo jiné si za svého mládí pamatuji, že přijížděli lidé z okolí Volar. Kupovali pro svoji potřebu různé ovoce, také i někdy u nás. Zvláště si pamatuji, že kupovali švestky u sousedů Jansíků (nad námi). Ti měli na zahradě hodně stromů se švestkami.

Bylo by zajímavé konfrontovat vzpomínky mého strýce Toníka, tety Alenky a moje vlastní vzpomínky, protože nás dělí rozestup devatenácti a dvaceti let, a to už je v zahradě znát. 

Klubíčka, knížka a moje nové já aneb YARN ALONG 126

Ivan Martin Jirous: Magor dětem.

Vzorníček: dlouhý versus polosloupek.

Moje nová cestovní kapsa na drobné háčkování. S příznačným reklamním textem...


Inspirace: Ginny ze Small Thinks

Přibližování

V našem lesíku tuto neděli podvečer.

Jako jedle

Nebo jako buk.

Tři generace (stromů) v naší rodině.

Po porodu

Moje babička v závěji peřin po porodu prvního dítěte,  listopad 1941.

Podobnost víc než náhodná.

Ňuňuňu

To babičkování je opravdu něco úplně jinýho...

Melichar

Král světla.

Včera, 2700 g, 48 cm.

Pět svetříčků zjevně už nestihnu uháčkovat...

Role se mění

Listopad 1987. Tříměsíční.

Klubíčka, knížka a pokusy aneb YARN ALONG 125

Louis Pergaud: Knoflíková válka. 

Kdepak Malabrigo, kdepak šála... Nejméně třetí pokus o začátek háčkovaného svetříku. Nejprve jsem zjistila, že příze a háček k sobě nepasují. Dobrá. Potom jsem neodhadla velikost. Taky dobrá. A pak jsem zapomněla přidávat na véčko. Achjo. Naštěstí je ta věcička tak titěrná, že během těch dvou týdnů, které zbývají, stihnu takových svetříků klidně pět. Vzorek mám teď už fakt vychytanej!

Druhý snímek pochází z tohoto inspirativního blogu a variantu véčkového svetříku najdete tu.

Pocukrováno

Úplně vidím ty pradávné děti, jak před sto lety jezdily po zadku na kolomažnické klouzačce...

O kolečko víc

Hádanka...

... pro rodinu: Kde to je?