Skalka

 

A je to tu. Stíny na naší skalce. Miluju to světlo. 

Což už jsem tu napsala vícekrát...

Lockdown, den 192.

Včelám

 

Včelař a jeho záhon před včelínem. Pokus se svazenkou.

Lockdown, den 191.

Že by jaro?

 

Kolomažnická zahrada rozkvétá, a pateru Šimonovi před farou rozkvetly dokonce i deštníky...

Lockdown, den 190.

Dnes toto

 

Dnes se jaro tváří, že je jaro. Zřejmě mu to dlouho nevydrží.

Lockdown, den 183.

Z posledních deseti dnů

Nějak mě ta zima dvacetkrát denně přestala bavit. Takže rozsypané střípky uplynulých deseti dnů. Dnes lockdown, den 180, asi.

Kluci na týdenních prázdninách: horolezení při kácení v lesíku, bunkr u studny (nebo iglú?) z větví  zkopicované lísky.

Jáma u Velíšků.

Hodina motání klubíčka na zahradě, když zrovna nechumelilo.

Sníh. Furt nějaký nový.

Mladší knihovník v knihovně: Ještě jste si nepůjčili žádnou dětskou knížku! Dětský knížky máme tady!

A konečně jsem ostříhala živý plot z obou stran, ovšem zcela mimo záběry. Stromky ovšem jen ze dvou třetin...

Lockdown, den 169

 

Ten sníh už bez komentáře.

Lockdown, den 168

 
Na co kraslice, když letos máme skalku jako malovanou...

Lockdown, den 167

 

Surrexit, non est hic.

Radostné Velikonoce!

Lockdown, den 163 až 166

 

Barokní mraky posledních dní.