Karanténa, den 46

Mělo pršet.
Místo toho začalo sněžit - jabloňové kvítí.

Dnes aneb YARN ALONG 256

Dnes mrholivě rozcáráno.

Rododendron rozkvetl.

Honza pořezal pokácené stromy, maminka nosila polena (!).

Já jsem si zkomplikovala odjezd od Velíšků, nechala jsem si vybít baterku... Jsem prostě mistr.

Zdlouhavě přemýšlím o tomhle vzorku, ale k háčkování se nemám. Velikonoční kraslice je ve skluzu.

Karanténa, den 44

Dnes především u Velíšků. Kvete to tady, kvete to tam.

Karanténa, den 43

Uklizeno.

Posekáno.

Maminka vytáhla ven pelargonie.

Na zahradě řádí obří krtek.

Karanténa, den 42

Kuklov.

Malá procházka bukovým lesem, tentokrát v oslabeném počtu.

Karanténa, den 41

Zatímco venku jaro jede, jarní úklid se vleče, chromý na obě nohy.

Máme konečně přebraný a uklizený botník!

Karanténa, den 40

Naši před lety v Anglii.
Dnes došlo e-mailem.

A dnes čtyřicet dní karantény, karanténa ve vlastním smyslu slova.

Karanténa, den 39

Nedělní výlet ve čtvrtek.

Vylezli jsme na rozhlednu na Kleti, čekala tam na nás už od roku 1825.

Cestou vzhůru jsme potkali svatého Nepomuka a nahoře nás překvapil Václav, zvon znovunabyté svobody.

A ty bukové lesy cestou!

Umřeniny aneb YARN ALONG 255

Fotky z pracovny, rozmazané značně.
Dnes 38 let.
Dědeček, 22. 4. 1982.

Zahrady kolem v plném květu.

A můj košík s pouhými třemi (!) rozháčkovanými šátky. 

Karanténa, den 37

Tatarova hrušeň poprvé rozkvetla!

Snad nepomrzne. Jsem zvědava, jestli na ní opravdu narostou maličké frňáky jako na frňákovníku :-)

Karanténa, den 36

Dnešní postřižiny.

Přijeli spřátelení dřevaři, významně zkrátili poslední z dědečkových prvních stromů, porazili nějakou tu soušku v lesíku a probrali podrobně s Honzou, které stromy do budoucna zachovat a které postupně kácet či prořezat.

Odpoledne opět strávené chroustáním větví. 

Pořád si hračičkuju s webem. Baví mě to. Ne vždy všechno funguje, jak bych chtěla. Chybí mi kontrola z jiného než vlastního počítače a z jiné než zdejší IP adresy. Co se dá dělat, nejsou lidi. Evidentně nejsem dostatečně přesvědčivá. 

Karanténa, den 35

Dnes žádný výlet.

Oheň, kniha, pohádka po o. a venku slizko.

Pršelo jen dopoledne. Aspoň že tak.

Karanténa, den 34

Skalka je naprosto tragická. Písečná poušť u Vlkova? Haha, my ji trumfneme i plnou konví vody v každé ruce.

Na dolní zahradě je lépe, ale všeho do času, oteplí se a máme tam zase step, ovšem bez antilop.

Karanténa, den 33

Pár podvečerních minut s háčkem, kafem a rozkvetlým Kančovem.

Dnes jsme s maminkou přebraly všechny peřiny, polštáře a deky. Začátek gruntování v podkroví. Mám nos plný prachu.

Další klestí v lesíku. Konce to nebere.

Honza postavil domeček pro ježka, je to recyklovaná bedna od staré decimálky. Krmítko pro veverky visí a dnes byla přistižena jedna černá, jak si pochutnává na vlašském ořechu. Tak vida!

Karanténa, den 32

Tak jsme tu v klauzuře (maminčin preferovaný výraz) právě pět neděl, z toho 32 dní ve vyhlášené karanténě. Většina našich aktivit se motá kolem zahrady a domu. Honza se tím baví, já se taky bavím a maminka trpí, zkrátka každý podle vlastního nastavení.

Doufala jsem, že díky tomuto unikátnímu úniku z obvyklé reality smažu aspoň některé ze svých dlouhodobých restů. A hle, daří se to. Někteří kostlivci vytaženi, přepatřeni a řádně pohřbeni.
Sepsala jsem si seznam toho, co bych měla v nejbližší době udělat, a kupodivu mě to neuvrhlo do hlubin trudomyslnosti jako obyčejně.
Vlastně pozvolna ztrácím ten léty zažraný pocit, že před sebou pouze valím proslulý sysifovský balvan, na který se cestou nabalují další a další okolnosti k řešení/vyřešení/dořešení, a že jenom reaguju, protože na nic lepšího se nevzmůžu. Díky, bacile!

Podařilo se mi převést doménu z jednoho poskytovatele na druhého a jsem na sebe náležitě pyšná (ouřadování je pro mě podobně traumatizující jako tanec nebo přednes básně).

Takže můj háčkovací web je tu: uhackujsisnami.cz :-) Zastavte se, budu mít radost.

Háčkovací instagramový profil je zde: www.instagram.com/uhackujsisnami/
FB háčkovací stránka je tady: www.facebook.com/uhackujsisnami/
FB háčkovací skupina je tu: www.facebook.com/groups/uhackujsisnami/

Fler Šálivá společnost stále funguje: www.fler.cz/saliva-spolecnost

Teď ještě resuscitovat účet na Ravelry... Za těch osm let své existence zapadal virtuálním prachem, mj. proto, že jsem líná se prokousávat takovým množstvím angličtiny. Takže resucitovat a všechno to nějak smysluplně propojit. A pak budeme vidět.

A mezi tím vším zahrada kvete...

Kafe na dálku aneb YARN ALONG 254

Připojila jsem se ke #kafenadalku a slibuju si od toho mimo jiné, že si dám právě jen jedno kafe denně. Budeme vidět :-D 

Barevný šátek s překvapením na konci přešel z modré do zelené, takže vyloženě ladí se zahradou, která je po předvčerejším dešti ostře zelená a modřencová.

Karanténa, den 30

Kančov rozkvétá, ne však skála u garáže, Honzovo nejnovější dílo. Skvělé!

Kdyby rostly stromy v lesíku stejným tempem jako tento jedenáctiletý zasazený modřín nebo tato náletová douglaska, možná bych se vzrostlého obnoveného lesíka mohla ještě dožít...

Dnes počasí typicky midsomerské: slunce, zima, sníh, vteřina horka, déšť, vítr a dále dokola ne nutně v uvedeném pořadí.

Vypravily jsme se s maminkou do Prachatic do O2, což je sice mimo tematický okruh tohoto blogu, zato zážitek natolik šílený, že ho nemůžu vynechat. Maminka chtěla odhlásit tátův telefon a skutečně - po více než hodině intenzivního úsilí a těžkých ztrátách na životech na obou stranách konfliktu se jí to podařilo. Kdybych toho sama nebyla svědkem, podezřívala bych ji, že přehání. Lidé tvořili frontu od krámu k náměstí a smáli se, protože celé to jednání podle všeho sledovali v přímém přenosu.

Kromě této epizodky dnes celý den doma.

Zimu na půdě jsem vyhodnotila jako natolik nepříjemnou, že nic.

Tak jsem se věnovala virtuálnímu životu a taky nic.

Pokouším se převést web ze subdomény nevímkolikátého řádu na doménu a zatím prohrávám.

Pokouším se u wix.com změnit komentáře pouze pro registrované (zřejmě nevstřícné vůči návštěvníkům) na komentáře pro kohokoli (snad vstřícnější) a prohrávám na celé čáře. 

Snad budu zítra úspěšnější.

I když možná (plna dnešní frustrace) nikdo nechce psát tak či tak.