Klubíčka, knížka a poslední zvonění aneb YARN ALONG 86

Klubíčka: Pokračuju v pastelových tónech.

Knížka: Háčkujeme květinové čtverce, knížka, kterou jsem si koupila, pak jsem o ní uvažovala jako o dárku a nakonec jsem ji zašantročila ve skříni a zapomněla na ni. Zkrátka standardní postup.

Poslední zvonění: Hurá! Už jen těch asi pětašedesát maturit  a budou prázdniny!

Inspirace: Ginny ze Small Thinks

Hnědá

S postupujícím věkem přicházím na chuť hnědé...

Kus skály + špekáček s kusem chleba + cestovní háčkování = nedělní výlet s přáteli.

Tohle chci!

Stromy máme, trávu taky, dokonce i ty pomněnky. Jen trochu toho vlhka...

Z kapradí

Líbí se mi, jak se postupně rozmotává. Naše hlídací kapradí - můj jarní favorit!

Alfred

Starodávná myrta po mé prababičce u okna v pracovně.
A mramorová vizitka prababiččina prvního manžela Alfreda.

Nepřestává mě fascinovat, jak některé historie a některé předměty dokážou vzdorovat času.
Alfred zemřel někdy před rokem 1890.

Naše nashi

Předloni jsem koupila tři asijské hrušničky nashi a zasadili jsme je do stráně. Letos kvete jeden a půl stromku. Na žádnou velkou úrodu v budoucnosti to tedy nevypadá.

Máte s těmito hruštičkami nějakou zahradní zkušenost?

Jablůňky

 Sádek sílí. Nejstarší jablůňky poprvé kvetou. Snad si tím ty stromky neublíží...

Klubíčka, časopis a rozdělávky aneb YARN ALONG 85

Klubíčka: Další LACE od DROPS. Tentokrát jemné pastelové, pro mě tak netypické...

Časopis: Pravý domácí. Jsem nadšená z grafické úpravy obálky (nejen). Obsah je na mě vesměs nějak moc alternativní. Modrá alfa. Kruh smíření. Achjo.

Rozdělávky: Musím se konečně soustředit na dodělávky. Fakt to už přeháním. Aspoň že jsem přestala přikupovat klubíčka. Aspoň tak :-)

Inspirace: Ginny ze Small Thinks

Hrady spatřené

Když jsem byla malá, kreslila jsem si hrady, na které jsme s rodiči vylezli nebo kolem nichž jsme jeli. Měla jsem těch zřícenin spatřených několik bloků, docela jistě víc než mnohem slavnější Karel Hynek.

Pak jsem v knihovně objevila tlustou encyklopedii o československých hradech a v ní model Drábských světniček. Jak jsem si já  jen přála se tam podívat!

Tak v neděli jsme se nahoru vyšplhali. Po čtyřiceti letech... Konečně.

Trpělivost hrady přináší!

A háčkování s sebou. Jak jinak...

100 000

Kolomažnice před šedesáti lety.
Nic se nezměnilo - a zároveň všechno je jinak, například dnes nelze fotografovat dům takto tváří v tvář, není totiž odkud.

Stotisíckrát děkuju všem za návštěvu kolomažnické zahrady. Přijďte zase!

De radice Jesse

Takhle nějak si ten Izajášův verš představuju.
Když se Vánoce setkají s Velikonocemi.

Sicut dixit.

Bílá

Jaro jako na dlani. Z podkroví máme zkrátka přehled o všem: Kveteme!

Ecce...

Ecce lignum crucis in quo salus mundi...

Náš včerejší výlet v kopcích. Kolem samé dulce lignum.

Čtvrtek celý ZELENÝ

Než zvony uletí...

Klubíčka, písemky a Škaredá středa aneb YARN ALONG 84

Klubíčka: LACE od DROPS. Granny opět jako dárek a opět rychle, rychle, rychle...

Písemky: Hotovo! Jde se číst jen tak pro radost...

Škaredá středa: Hromada nepříjemného úřadování za mnou a radostné Velikonoce před námi. Takže žádná Škaredá, ale Sazometná středa. Hurá!

Inspirace: Ginny ze Small Thinks

Vstávat! A rašit!

Lesík se probouzí. A bez ohledu na suchou skálu se začíná zelenat - překotně a šťavnatě.

Zlatý voči!

Kdepak by vydržel kvést až do Velikonoc, zlatý voči!
Zatím drží a září.

Další (mnohá, přemnohá) fotografie ze série časosběrných pohledů z našich dveří.