Klubíčka, knížka a konec potopy aneb YARN ALONG 120

Tereza Říčanová: Noemova archa. Jsem okouzlená expresivností jednotlivých výjevů.

Pořád klubíčka jehněčí vlny. Můj největší šátek granny square.

Inspirace: Ginny ze Small Thinks

Radost

Mám takovou radost! Takovou radost!

Honza, 11 měsíců, květen 1991, zahrada Břevnovského kláštera

Konečně už!

Spolu s prvním letošním pořádným sněhem se z oblohy snesl i náš Honza. Po dvou letech.
Přílet ztraceného syna.

Jdeme najít vykrmené tele.

K svaté Kláře

Vypravili jsme se na vinici svaté Kláry, ovšem fotoaparát ne.
Kostelík i nebe vypadaly jako před dvěma roky.

A kdybychom vytrvali, jistě bychom se dočkali podvečerních červánků nad Petřínem.

Válečné Vánoce

Vánoce 1943, můj táta a jeho tříkolka.

Heč!

Knížka a příze, dva dárky, které se tematicky hodí pro tento blog.

Začala jsem číst (poté, co jsem slupla Medvěda Flóru, Johana a Gaarderův Kouzelný kalendář) a bavím se. Doufám, že se nakonec i trochu poučím a že se mi aspoň maličko rozsvítí stran konceptuálního umění (sem patří Sheldonův posměšně blahosklonný úsměv, např. 23. epizoda, 3. sezona, 18:23).

Malabrigo, aristokratická příbuzná LACE od Drops. Moje barva a naprosto ňuňuňu. Děkuju, andělíčkové!

Rozárko, na botky na zahradu od Tebe nezapomínám!

Zeť rád pracny...

... a tak jsem se pustila do rešerše, protože u nás se pracny nejedí, a tedy ani nepečou.

Pracny, pracničky, pracky, medvědí tlapičky. Hmmm, už název věstí potíže.
Hladká, nebo polohrubá mouka.
Máslo, nebo ztužený tuk.
Vajíčko žádné, nebo celé, nebo jen žloutek.
Cukr krupice, nebo moučka.
Prášek do pečiva, nebo soda, nebo nic.
Formičku vymazat, nebo nevymazat.
Formičku vysypat hladkou moukou, nebo polohrubou moukou, nebo nevysypávat.
Formičku jen vymazat, nebo jen vysypat, nebo zároveň vymazat i vysypat.

Jediné, na čem se recepty shodly, byla společná účast ořechů, skořice a hřebíčku, ostatní jsou permutace bez opakování.

Zkrátka vyklubal se z toho pečení zapeklitý matematický problém pro zetě-matematika.

Příští rok mu to spočítám!

Advent 25 aneb (YARN) ovšem dnes především ALONG 119

Jemná tenká jehněčí modročerná, totiž víc modrá a víc černá než na fotografiích.

A stromeček a pod ním - ach neee - zase knihy...

Radostné Vánoce et pax hominibus bonae voluntatis!


Inspirace: Ginny ze Small Thinks

Advent 24 aneb Rozkvétá

Můj letos bohužel poněkud pochmurný advent končí...
A hyacint od maminky rozkvétá. Nevypadal na to, ale opravdu rozkvétá a voní. Gloooriaaa!

Advent 23 aneb Stylově

Když už, tak stylově.
Papundekl z obchodní výlohy z přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, nejspíš.

Lenko, v tom baráku se najde všechno...

Advent 22 aneb Před deseti lety

Časy a počty se mění...
Letošní pf bude  v novém zasedacím pořádku.

Advent 21 aneb Vánoční nestromek

Kleč v trávě za domem. Lepší než v koutě na hrachu...

Advent 20 aneb Usměvavě

Ó rozesmějte se, smáči! Ó zasmějte se, smáči! Co smějí se smíchy, co smávají se smějavě. Ó zasmějte se usměvavě! Ó těch smáček nadsměvných - smích úsměvných smáčů! Ó vysměj se rozesmátě smíchu nadsměvných smáčů! Smějivě, smějivě, usměj, osměj se, smíšku, smíškové, smíšečkové, smíšečkové! Ó rozesmějte se, smáči! Ó zasmějte se, smáči!

(Velemir Chlebnikov: Zakletí smíchem)

Zakletí smíchem na fotografii z Vánoc 1982, vzácný pohled přímo do objektivu.

Advent 19 aneb Na větvi

Rok co rok je to stejné. Před prázdninami, v adventu. V plánu je mírné chystání ve velmi pomalém tempu. A rok co rok se právě v tu dobu navalí hromady (hrooomady!) neodkladné práce a já jsem z toho rok co rok na větvi. Jsem nepoučitelná.

Advent 18 aneb YARN ALONG 118

Korektorčin dárek korektorce o korektorech od korektora... Bavím se, Petruško!

Jemná tenká jehněčí, děkuju za tip.

Inspirace: Ginny ze Small Thinks

Advent 17 aneb Papír z půdy

Pamětníci, pamatujete?

Čím dál míň to chápu...

Advent 16 aneb Doma

Doma v kopcích.
Těším se na vánoční procházky.

Advent 15 aneb Ať nestůněte!

Můj dědeček píše svým starším bratrům.

Oba chlapci jsou v Písku na gymnáziu, nejstarší Venda má právě před maturitou. Je únor 1912, malému Toníkovi táhne na osm let a zrovna dostal pololetní vysvědčení v druhé třídě. Bydlí s tatínkem a tetičkou Albínou na statku v Bezděkově, kdežto maminka žije ve vilce v Horažďovicích, kde starší dcery chodí do školy. Toník se s maminkou vídá v neděli a ve středu, to mají děti v obecné škole volno.

Advent 14 aneb Nic

Dnes hromada práce a výsledek nevalný...
I když slunce svítilo i na dně staré vany.

Advent 13 aneb Slunce

Na nic tvořivějšího než sledovat, co za kouzla vytváří slunce na obloze, jsem se dnes nezmohla. A asi ani nezmůžu.

Advent 12 aneb Akíňák

Mimi bude bydlet u nás celé šestinedělí.
Co z toho plyne? Gruntování!

A nálezy. Jako tento Akíňák, hadrový panák, kterého jsem ušila Antonínovi do školky. Za dvacet let se kluci příliš nezměnili - tedy až na to, že Antonín měří přes dva metry a Akíňákovi zub času odhlodal oko.

Advent 11 aneb YARN ALONG 117

Krátké sloupky a Sport od VLNAP. Honem, prej honem!

A pozoruhodně živý předobraz Járy Cimrmana. Kdo jiný by taky měřil hloubku louží v okolí bydliště, aby si mohl nechat ušít boty s patřičně silnou podešví?

Inspirace: Ginny ze Small Thinks

Advent 10 aneb Střihy

Přituhuje.
Už se i probíráme střihy, s budoucí matkou zoči-voči, s budoucí tetou prostřednictvím internetových trpaslíků. Společný favorit: šedá soupravička celá hladce.

Petro, díky!

Advent 9 aneb Párat, nebo ne?

Anděl a já přemýšlíme, zda párat či nepárat...
Barva moje, vzor v pohodě, materiál ňuňuňu - a dohromady se mi to nějak nechce líbit.

Anděl patří k andělskému šiku svatého Gabriela na Smíchově. Latinská tridentská v beuronském interiéru, náš včerejší adventní zážitek. Mimochodem, Lenko, zpěváci jeli v čéli, kdežto lid hulákal coeli, popř. caeli :-)

Advent 8 aneb Kukuč 12

To adventní nesvětlo tak mate...
Podstromečková šála hotova.

Elian, délka více než dva metry. Hurá!

Advent 7 aneb V přestrojení

Nevím, co nás to v létě 1976 napadlo přestrojit se za čerta, Mikuláše a anděla! Asi tehdy bývaly prázdniny dlouhé a do Vánoc moc a moc a moc daleko...

Advent 6 aneb K Mikuláši

Diář a medvědí balicí papír do mé imaginární mikulášské punčochy.
Cesta domů.

Advent 5 aneb Modrá Vincentova

Pořád to nejsou ty správné barvy.
A pořád je to tajný...

Advent 4 aneb YARN ALONG 116

Plánovala jsem dnes vyrazit do Prahy. Nachystala jsem si patřičnou výbavu: jednobarevná klubíčka (BabyAlpaca Silk od DROPS) a zábavnou knížku (David Lodge: Den zkázy v Britském muzeu). Ale sešlo z toho. V té tmě a mokru a kluzku se mi nikam nechtělo.

Inspirace: Ginny ze Small Thinks

Advent 3 aneb Klubíčko

 
Počátek jednoho recyklačního projektu, doufám dobrodružného... Podrobnosti jsou tajné. Zatím.

(Barvy bohužel příliš neodpovídají, achjo.)

Advent 2 aneb Pro Lenku

Dnes jsem se zmohla jen na dohledání Rorate bez čéli. Teď je to teprve ono, Lenko...

Jedu od rána v nouzovém režimu.
Světlo!
I ze smutného zaprášeného lustru udělá světlo velikou krásu.

Advent 1 aneb Něco malého na zkoušku

Mlha, malá procházka a dnes poprvé Rorate coeli.

Bambusová příze je při současném světle mým fotoaparátem nevyfotitelná. Zkusím to zítra znovu.

Naše ulice

Před devadesáti lety.

Pár desítek metrů pod náměstím z kopce jen prašná cesta s kravským povozem, hraběcí opatrovna - tehdy už jako obecná škola, strašidelná vila stavitele Valenty a dál už nic, jen zahrady a pole a někde dole vpravo Vozabalův mlýn a ještě dál  na hranici městského katastru Kopkáněho zájezdní hostinec. Vlevo mimo záběr Kolomažnice skalnatá a divoká.

Část městečka zvaná V Židech (proč asi...) se mění v Husovu ulici a průběhu třicátých let kolem ní vyroste řada vilek.