Lesík

Pohled na městečko od Vávrova rybníka

Severní část Kolomažnice tvoří smíšený lesík (o ploše zhruba dvou tisíc metrů čtverečních). Původní borovice, mnohé více než stoleté, ustupují, nahrazují je douglasky a především náletové javory. Poslední původní smrk na přelomu tisíciletí uschl a musel být poražen. Jak je vidět na pohlednici z konce dvacátých let minulého století, v tehdejším lesíku převažovaly jehličnany. Poblíž skály, na níž dnes stojí dům, rostlo také několik bříz – poslední z nich, jistě více než stoletá, dosud dožívá.

Moje maminka se sestrou koncem čtyřicátých let v lesíku

V průběhu let se poměr i složení dřevin v lesíku změnily. Po odstřelu skály byly vykáceny stromy, které bránily stavbě domu. Jejich místo vzápětí zaujaly stromy ovocné, zejména třešně a višně. Podél hranic lesíka dědeček vysázel medonosné akáty, ty se ovšem na suchém skalnatém podloží projevily jako zvlášť odolné a výrazně invazivní. Suché léto krátce po válce zasadilo tvrdý úder starým borovnicím, uschly: jejich dřevo pak posloužilo ke stavbě včelína. Lesík byl v té době řídký, světlý, rostly v něm houby a na borovici žila sova. V šedesátých až osmdesátých letech se v lesíku dařilo bezu černému tak dobře, že musel být spolu s akátem systematicky likvidován. Ve stejné době došlo k několika pokusům doplnit stávající porost mladými stromky: ve východním svahu vznikla malá smrkovo-jedlová školka, za domem byly vysázeny douglasky. Většina těchto stromků během několika let uschla.

Urwald počátkem léta 2008

Po dědečkově smrti se v lesíku prováděla jen nejzákladnější údržba, to znamená prakticky nic se neregulovalo. Trnovník akát časem vytlačily vitálnější javory, jejichž semenáčky koncem století vytvořily z lesíka doslova neproniknutelnou džungli. Vyklučení tohoto urwaldu trvalo celé dvě sezony (2008–2009), poslední zbytky javorových náletů jsou patrné ještě dnes.

První sázení lesa na podzim 2009

Na podzim roku 2009 jsme v lesíku pokusně vysázeli 25 kontejnerovaných borovic, jednu jedli a modřín, o rok později, na podzim roku 2010, přibyly další borovice černé, tři borovice kleče, čtyři buky a jeden dub červený. Letos na jaře výsadbu doplnily prostokořenné semenáčky douglasek a smrků, které nám věnoval soused pan Košíček. Řada vysazených borovic se neujala, listnáče zatím zdárně rostou.

V lesíku dnes najdeme – vedle nové výsadby – poslední osmdesátileté akáty, množství javorů (javor mléč) nejrůznějšího stáří, vzrůstu i kvality, přibližně patnáct borovic ve věku sto až dvě stě let, jeden zhruba třicetiletý smrk, několik třešní ptaček, řadu mladých jedlí, jeden jeřáb, dva či tři jilmy, jednu přestárlou prosychající břízu, několik lísek a keříků brslenu evropského, bez černý, javor klen, pámelník, náletovou mahonii, jalovce a velké množství náletových semenáčků dubu, ořešáku, lísky či růže šípkové - ani jeden srnec či srna :-)