Čepice a čepičky...

... a to jsem letošní zimu neupletla ani jednu!

Kytky, knížka a klubíčko aneb YARN ALONG 25

Před časem mě na blogu Small Things zaujal nápad propojit pletací klubíčka s příběhy.

Ginny ze Small Things k tomu poznamenává: Two of my favourite things are knitting and reading, and the evidence of this often shows up in my photographs. I love seeing what other people are knitting and reading as well. So, what are you knitting or crocheting right now? What are you reading?
Tak jsem si řekla, proč to nezkusit, a ke klubíčku a knize jsem ještě přidala kytky, když tohle je přece jen zahradní blog. Koneckonců originální YARN ALONG stejně nedokážu pořádně přeložit...
----------------------------------------------------------------------------------------------------------

Kytky: Hlíza plazivky-popínavky, jejíž jméno jsem zapomněla vzápětí, co ho kamarádka vyslovila. Už to pomalu začíná. Jaro, honem!

Knížka: Michael Třeštík: Slečny z Avignonu. Příjemné a poučné počtení o obrazech, zvlášť pro ignoranty, jako jsem já.

Klubíčko: Klubíčková nadílka dorazila poštou už minulý týden (odtud). Řekla jsem si, že balíček otevřu až po pondělní pololetní poradě, ale nakonec jsem to nevydržela a během vyhlašování volebních výsledků jsem vytáhla strakaté klubíčko a pustila se do práce.

A co v tom balíku přišlo? Samá příze Elian Nicky. Naší Haně se líbil svetřík z  Jane Austen KNITS a také nutně potřebuje deku přes postel u sebe v bytě. A mně se zase zalíbila cena této příze, je mnohem nižší než v kamenné galanterii, kde obvykle nakupuju. Objednala jsem si materiál na granny deku a klubíčko toho strakatého zahraničního merina. Mimochodem - kouše. Ale možná je to jen tím, že se do něj zaplétají ty povolební emoce...

 A tento můj zimní kabát visí nad naším psacím stolem. Zima venku i uvnitř. Jako živá, že?

Než všechen roztaje

Obleva je tu. Zase krajina vklouzne do svého podivně hnědozeleného zimního kabátu.
Barvy, kde jste?

Vánoční dárky od naší Hany, ladím.
V klubíčkách po babičce jsem objevila cosi proužkovaného (nákrčníček na miminko?).
Že by budoucí bezprsté rukavice? Asi si moc fandím :-)

V peřině

Sysel & kostlivci 3

Sysel č. 3 dokončen. Sysel č. 5. také hotov. Sláva, aspoň něco se včera povedlo.
Z nákrčníku mám radost, podařilo se mi spojit háčované s pleteným - konečně.

Z kulatého háčkovaného boxu má zase radost Rozi, vrátila se z hor a chválí. No ne!
Klubko bylo letité, jak je patrné z posledního snímku.

Kolik mí syslové váží dohromady (metrák?!), to nevím, ale od včerejška jich je o dva méně.

A co se týká včerejších voleb, mým prezidentem je Karel Schwarzenberg. Prostě nepatřím k dolním deseti milionům.

Vlastenecky

Není to sice stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou korunou a zlatou zbrojí, zato se dokázal prokousat z pořádné závěje.

Také se z toho všeho marasmu kolem prokoušeme ven?

P. S. (v 16.32 h): Tak se nejspíš neprokoušeme...

P. S. P. S.: A tady jsou Laudes regiae z minulého příspěvku se správnou výslovností a velebností, jako kdyby zpívali rytíři z Blaníku. Vita et victoria...

Letošní závěje a století lvi, leden 2013

Exaudi

 Křížek na staré Budkovské, tady a tady.

Exaudi Christe omnibus qui nos in potestate regunt 
(Zase to jejich vinČit... Inu, co se dá dělat, Lenko...)

Papacha...

... i když možná nakonec dám přednost slovu čepur.

Sněhové nadělení v lednu 2013

Kytky, knížka a klubíčko aneb YARN ALONG 24

Před časem mě na blogu Small Things zaujal nápad propojit pletací klubíčka s příběhy.

Ginny ze Small Things k tomu poznamenává: Two of my favourite things are knitting and reading, and the evidence of this often shows up in my photographs. I love seeing what other people are knitting and reading as well. So, what are you knitting or crocheting right now? What are you reading?
Tak jsem si řekla, proč to nezkusit, a ke klubíčku a knize jsem ještě přidala kytky, když tohle je přece jen zahradní blog. Koneckonců originální YARN ALONG stejně nedokážu pořádně přeložit...
----------------------------------------------------------------------------------------------------------

Kytky + kniha: Trocha zahradní teorie a hromada obrázků, někdy až přespříliš krásných. A pololetní písemky...

Klubíčko: Jakési zatoulané starodávné klubíčko silnější bavlny, uvidíme, na co stačí. A šála, nebo spíš nákrčník, neboť páraná příze kvapem ubývá.

P. S. Volím Karla!

Jíní

Krásné české slovo jíní.
Zkusila jsem, s čím přijde google, když zadám toto slovo běžně nepoužívané (soudím podle svých studentů), a vida, google dodal Adolfa Heyduka.

V černou kadeř jedlí padlo jíní, pavučiny ovíjely mech, v Šumavičky smaragdové síni ztichlo všecko.

Přesně tak to v tyto dny u nás v Pošumaví funguje. A nejen v černou kadeř jedlí.

Zatímco na první fotografii pozorný hledač objeví unifikovaná normalizační okna kavčineckých bytovek, na tomto snímku zasněžené a ojíněné větve vytvářejí iluzi časů dávno minulých, časů bezpanelákových.

Vivat Josef Lada!

Když jsem byla malá, záviděla jsem dětem z Ladových obrázků jejich závěje.
Když jsem byla větší, podezírala jsem Ladu, že přehání a nadsazuje.

Dneska se v jeho závějích brodím.

Stále sněží jako u vás, pane Lado!

A po třech dnech osamělého boje s kostlivci jsou klubíčka zahnaná v koutě. Hurá!
(Odveta asi o jarních prázdninách.)

Na střeše

A tady je vyluštění hádanky z pátku. Nebyl to akt...

Sysel & kostlivci 2

Sysel č. 2 je, totiž bude, háčkovaná taška. Klubíčko modré párané bavlny nebylo velké, a tak nakonec vznikne kabelka, nebo - a to je pravděpodobnější - najdu jinou modrou a bílou bavlnu v patřičné síle a výsledek bude pruhovaná taška přes rameno.

Sysel č. 1 nepřibývá. To bude tou oranžovou...

Dnes konečně došlo na lenošení u krbu a klubíčka po babičce. Vyprázdnila jsem všechny skrýše, na které jsem si vzpomněla.
A tohle je výsledek.
Ještě že tu není rodina! Ti by tedy koukali...

Klubíček je víc než dost. A to se kostlivci k rozpárání povalují mimo závěr. Uf.

Těší mě mít rozpracováno několik různých věcí. Někdy to ovšem s počtem několik lehce přeženu...

Doufám, že projekt  Stash-Buster Challenge 2013 (v mém překladu Sysel & kostlivci) mě trochu usměrní a že do jara, než vypukne zahradní sezona, se s nimi poperu a celou tuhle valnou hromadu nějak přehledně uspořádám.

A co právě vzniká?

Tenká černo-modrá šála v šíři cca 30 cm a délce do vyčerpání klubíčka. Práce vhodná do dopravního prostředku.

Velká deka přes postel, samozřejmě obrovská granny square, jak jinak... 

Neočekávaný dýchánek

V jisté podzemní noře bydlel jeden hobit...
Zatímco Bilbo Pytlík už v noře bydlel, já jsem si ji tentokrát musela vyhrabat. Neočekávaný (a vzácný) dýchánek, kdy nemusím do školy a v domě budu sama, bez dětí, manžela, rodičů, hostů zvaných i těch ostatních, nakonec neznamenal příjemné celodenní lenošení a čtení a přehrabávání se v klubíčkách (zítra ale jistě!) co nejblíž u krbu, ale přemisťování velkého množství sněhu a hezky v tempu. Tam a zase zpátky.

Co to je na těch černobílých fotografiích?
Správné odpovědi vyhrávají. Zatím nevím co, ale jistě něco HODNOTNÉHO vymyslím...

 Moje velká vánoční šála je hotova a připravena k nošení.

Naše městečko, němž vedou snad všechny ulice do kopce a z kopce, se pyšní prostorným a rovným náměstím. Ovšem v létě.

 Také svatý Jan má dnes na sobě novou šálu. Parádník!

 A odměna z nové pizzerie na náměstí. Kdo by taky vařil pro jednu osobu, že?

Bílá tma

Vyrazila jsem dneska na cestu, drobně sněžilo. Ani jsem nepostřehla, že chumelí čím dál víc, a nakonec byla všude kolem bílá tma a plno vozů v příkopě.
Do domu jsem se musela prokopat. Čtyřicet centimetrů nového sněhu.

Ano, to je ten pověstný strašidelný mlýn z filmu Slunce, seno a (?)