středa 27. června 2018

I will close my eyes and...


Před chvílí jsem se vrátila z Hradu. 
Školní mše svatá na závěr roku v katedrále, kdo něco takovýho má, že jo...

Taky se tam děly ty věci. Shodou okolností. Zdá se, že mnoha shodami okolností.

Biskup mluvil o Nepomuckém, jak se k smrti znelíbil hradnímu pánu. A o Miladě Horákové. Taky znelíbila a taky k smrti. A o druhém Janu, jak skončil s hlavou na talíři. A i o Josefu Toufarovi, jak ho umlátili. Taky k smrti a taky shodou okolností.

Snad některé děti, totiž žáky a studenty, napadlo, že na světě bylo, je a bude pořád stejně: jedni hrdinové a jiní svině zasraný. Že zítra shodou okolností se třeba právě my budeme muset rozhodnout, ke komu se přidáme. A že když budeme mlčet, o to víc budou mrtví řvát. Tenhle kamenný Vojtěch, biskup pražský, se na to už zjevně chystá.

Jinak exteriéry pěkný. Těším se, že až se tam pořádně vygruntuje a vyvětrá, že si po letech koupím tu drahou hradní vstupenku do všeho a pořádně si prohlédnu i interiéry.


 A pokud někdo bádá nad tím, proč zavřené oči a proč anglicky, odpověď zní: protože Klárov přímo proti schodům. Fakt to tam je a takhle zelené.


neděle 24. června 2018

Tuhle otázku si také někdy/často kladu


Díky Evě a jejímu fotografickému umění se můj šátek umístil v této barevně potřeštěné společnosti.

Potěšilo mě to a pobavilo, pěkná divočina jako moje budoucnost.

pátek 22. června 2018

Kraklakvakve? Koranere!


Kraklakvakve? Koranere!
Ksonsirýři - guelira:
Brifsi, brafsi; gutužere:
gasti, dasti kra...
Lalu lalu lalu lalu la!

Chandraradar sísajádra
tesku tes py pi?
Vahapádra, pryvešádra
klukpukpici li?
Lalu lalu lalu lalu la!

Sochoškrt sic kalcisumpa
senmemysagart (;)!
Biboň sod: Quocitem Vumpa
Kleso Klaso Klart (!)
Lalu lalu lalu lalu la! 


(překlad Josef Hiršal)

Miloš Tichý zde. Přísahat sice nehodlám, ale hlasitě mlčet, to jo.

čtvrtek 21. června 2018

Nejdelší den v roce


A taky nejdelší pedagogická rada v roce.

Pěkná otrava, jak jinak... Takže jsem se věnovala činnosti mezi studenty/žáky tak oblíbené: nedávala jsem pozor a čmárala si na papír.

středa 20. června 2018

Kavárna, ve které jsem si dnes...


... nedala kafe.

Vlastně ani nevím proč.

Prostě jsem tam tak nějak tupě seděla v tyrkysové židličce, poslouchala šplouchání fontány a čekala na kafe nebo na domácí limonádu nebo na bouřku (však jsem měla s sebou deštník!) nebo na Godota. Nedorazil nikdo.

Takže jsem  uháčkovala dvě řady a vrátila se do rozpálené Vodičkovy a alou na pětku. Pětkou. 

Dvorek u kavárny Centrum Langhans.





úterý 19. června 2018

Fotografie

foto evule kotule

Eva byla tak laskava a nabídla mi, že  vyfotografuje moje šátky.
Včera přišel e-mail a dnes jsem rozbalila adresář se snímky.
Ó, tohle že jsou moje šátky?

Evo, díky moc :-)

foto evule kotule

foto evule kotule






pondělí 18. června 2018

Zahrada v Ječné


Dávala jsem jí tak týden, nejvýš dva.
A vida, je tam stále a vlastně docela vzkvétá.

Guerillové zahradničení má něco do sebe.

neděle 17. června 2018

Small things


Přiletěl přes oceán, heč heč heč!

(Podrobnosti o letu pouze na doptání :-) )

neděle 10. června 2018

Žít (v sobotu) Brno



Dopoledne u Vlněných sester.
Veganská kdoulovo-zázvorová.
Cesta přes Obilní trh.
Dlouhá punčocha.
Autorské čtení Kláry Pondělíčkové.
Pletení (a háčkování) ve veřejném prostoru v parku na Lužánkách.

Jen ta Otevřená zahrada byla zrovna zavřená.








čtvrtek 7. června 2018

středa 6. června 2018

Klubíčka a knížka aneb YARN ALONG 227


Příběh bude rozhodně stát za přečtení, až vyjde. Takže vlastně taková malá nevyžádaná reklama.

A šátek? Ten bude krajkový. Letní a modrý.

Merino AUSTERMANN, háček č. 2,75, celý vzor bude snad časem zde.


úterý 5. června 2018

S tátou na zahradě, den 1


Táta má nové chodítko. Život je zkrátka plnej dobrodružství.



pondělí 4. června 2018

Světlo na konci...


... světlíku.

Prázdniny jsou už na dosah. To městské vedro nakonec taky skončí.

A přede mnou jsou dva volné dny na zahradě. Takové prázdniny před prázdninami.

pátek 1. června 2018

Čekání


Čekala jsem před nemocnicí a koukala se do zeleně. Pak jsem si řekla, že i šátek by se mohl kouknout do zeleně, a vida - aspoň ten vzor prokoukl.