neděle 18. července 2021

V džungli

 


Zahrada se (opět) změnila v džungli, chybějí jen papoušci a paviáni.
Každý den prší, takže všechno povyrostlo přinejmenším o metr. Než odkvete pámelník, bude plot vypadat, jako by ho nikdo nikdy nestříhal.

Úplně slyším babičku: Aspoň sem není vidět...



středa 7. července 2021

Po více než dvou měsících


Už to pomalu začínalo vypadat, že se tento blog dočista vytratil.
Ale ne. Měla jsem jen takovou menší krysičku. Strašlivě se mi nechtělo stahovat fotky z mobilu do počítače. Trvá to tisíc let a nakonec vypadne konektor...
Pak jsem se však přemohla, snímky uložila na pevný disk - a obratem utopila mobil.

Takže.
Kolomažnice kvete a je momentálně celá do tmavorůžova.
Jako tenhle šátek na objednávku.
A jako některá pole na mých sporadických cestách po širším okolí.
Je středa, hodilo by se připojit se k Ginny, ale nějak jsem vyšla z rytmu.
Ostatně i v těch knížkách jsem ve skluzu...
 




úterý 4. května 2021

Kančov kvete...

 


... a tařice bují.

Asi už nemá cenu počítat ten zatracenej lockdown, čím ovšem nemám na mysli, že by se svět vrátil do předchozí verze.




neděle 2. května 2021

Deset let

 

Blog má desáté narozeniny.

Zahradě je letos osmaosmdesát, moje třináctá sezona a zároveň Honzova druhá. Hybatelem se stává čím dál víc on.

Na zdi visí dědečkův plán zahrady z roku 1933 a ta kytka v rohu je nejspíš ještě mnohem starší: středomořská myrta může pocházet z konce osmdesátých let 19. století.

Nevěřila bych, že vydržím psát deník/nedeník takhle dlouho, a ještě k tomu na internetu... Vzhůru do dalšího roku!

Právě dnes by dědečkovi bylo 117 let.

sobota 1. května 2021

Láskyčas

 

Letos poprvé v KyBy.

S Hanou a Titi na trhu. Výsledek: tři přepravky sazenic.


Lockdown, den 195.

středa 28. dubna 2021

Skalka

 

A je to tu. Stíny na naší skalce. Miluju to světlo. 

Což už jsem tu napsala vícekrát...

Lockdown, den 192.

úterý 27. dubna 2021

Včelám

 

Včelař a jeho záhon před včelínem. Pokus se svazenkou.
Lockdown, den 191.



pondělí 26. dubna 2021

Že by jaro?

 




Kolomažnická zahrada rozkvétá, a pateru Šimonovi před farou rozkvetly dokonce i deštníky...
Lockdown, den 190.


úterý 20. dubna 2021

Dnes toto

 

Dnes se jaro tváří, že je jaro. Zřejmě mu to dlouho nevydrží.

Lockdown, den 183.

sobota 17. dubna 2021

Z posledních deseti dnů

Nějak mě ta zima dvacetkrát denně přestala bavit. Takže rozsypané střípky uplynulých deseti dnů. Dnes lockdown, den 180, asi.

Kluci na týdenních prázdninách: horolezení při kácení v lesíku, bunkr u studny (nebo iglú?) z větví  zkopicované lísky.
Jáma u Velíšků.
Hodina motání klubíčka na zahradě, když zrovna nechumelilo.
Sníh. Furt nějaký nový.
Mladší knihovník v knihovně: Ještě jste si nepůjčili žádnou dětskou knížku! Dětský knížky máme tady!

A konečně jsem ostříhala živý plot z obou stran, ovšem zcela mimo záběry. Stromky ovšem jen ze dvou třetin...









úterý 6. dubna 2021

Lockdown, den 169

 

Ten sníh už bez komentáře.

pondělí 5. dubna 2021

Lockdown, den 168

 
Na co kraslice, když letos máme skalku jako malovanou...

neděle 4. dubna 2021

Lockdown, den 167

 

Surrexit, non est hic.

Radostné Velikonoce!

sobota 3. dubna 2021

Lockdown, den 163 až 166

 


Barokní mraky posledních dní.


úterý 30. března 2021

Lockdown, den 162

 
Zahrada začíná vypadat modře.

Dobře.

pondělí 29. března 2021

Lockdown, den 161

 


Tak jsme se dočkali teplého jara.
Usadila jsem se v zátě a pustila se do mordorských ostružin. Zase!


neděle 28. března 2021

Lockdown, den 160

 

Další den s bláznivým počasím.

Krátká výprava k Velíškům.

Taky jsme sbírali odpadky, ale už se mi nechtělo ten nepořádek fotit.


sobota 27. března 2021

Lockdown, den 159

Ukliďme Česko jsme pojali jako Ukliďme autobusovou zastávku na Škrabáči.
Byla by to zábava, kdyby těch odpadků nebylo za tak krátkou dobu (90 minut) tolik (7 pytlů).

Vyhazovat plechovky, lahve či krabičky od cigaret za jízdy z auta je lenost a čuňačina, ale vážit cestu ke vzdálenému lesu a tam vyhodit pneumatiky, to postrádá jakýkoli smysl.

 


pátek 26. března 2021

Lockdown, den 158

Honzovo dřevo. Tentokrát bez nápisu.



 

čtvrtek 25. března 2021

Lockdown, den 157

 
Jedna z radostí doby koronavirové: balíky knih.

středa 24. března 2021

Lockdown, den 156

 

Dnes na zámku.
Prostory pro knihovnu jsou až na podlahy hotové. Dokonce i okna. A ten výhled...
Klenuté první patro je uprostřed procesu.

Těším se!


úterý 23. března 2021

Lockdown, den 155

 
Že by konečně jarní podvečery?

pondělí 22. března 2021

Lockdown, den 154

 
Dost možná jsem tuhle zdejší hrůzu už na blogu měla... Dnes je ovšem všechno pěkně vybarvené.

Stojím na schodech pošty. Proč poštovní budovu soudruzi postavili na kraji sídliště a zcela mimo centrum, se mě radši neptejte. Tak třicet metrů severně a kousek od vrcholu kopce Kavčinec stojí nejstarší kříž v celém okolí, západně, jižně i jihovýchodně se rozkládá sídliště, vesměs bytovky někdejšího Státního statku. Kdysi to byly farní louky, krásné slunné stráně... To kdysi si pamatuju. Takže současný stav stále ještě vnímám jako osobní újmu, i když dnešní sídliště vypadá násobně lépe než verze 1.0. 

Ale tohle? Kdo tohle proboha dovolil? 

-----------------------------------------------------------------------------------------------

A teď mimo téma: dnešní článek Jana Kubity z HN, opět a znovu jako doklad frazému Čiň čertu dobře, peklem se ti odmění.

Premiér Andrej Babiš teď poprvé na vlastní kůži zažívá nejen reálnou moc přímo voleného prezidenta, ale také tu část rejstříku volních vlastností Miloše Zemana, kterým se snaží každý rozumný člověk vyhnout. Zejména pokud jde o jeho neukojitelnou potřebu zamáčknout do země každého, kdo se zrovna nedokáže bránit. A Andrej Babiš, ale nelitujme ho prosím, se teď moc bránit nedokáže.

Zeman vystavil Babiše poprvé za celou dobu jejich spokojené symbiózy obrovskému tlaku. Vyzval ho k výměně ministra zdravotnictví a ministra zahraničí, kteří mu kazí sen zachránit ve jménu Vladimira Putina Česko pomocí vakcíny Sputnik V. Zkritizoval premiéra a po kmotrovsku vzkázal, že když mu nevyhoví, ke zlepšení jejich „přátelských vztahů“ to rozhodně nepřispěje. A v pondělí večer si ho pozval do Lán na kobereček. Takové ponížení ještě Babiš od Zemana nezažil.

Zeman ždímá Babiše v té pro něj zatím nejméně vhodné chvíli. Nezvládnutá pandemie začíná nedlouho před volbami ubírat na popularitě ANO. Sehnat nového ministra zdravotnictví půjde jen těžko. Už získat Jana Blatného bylo obtížné. Nikdo tu práci nechtěl dělat. Babiš nedá ministrovi dost prostoru a do všeho se montuje. Premiér by také musel najít ministra, který by byl fanouškem Sputniku, a to už je opravdu limitující. A k rošádě by muselo dojít rychle, brzy se totiž snad podaří do země dopravit dostatečné množství bezpečných vakcín a Sputnik se stane jen libůstkou opravdu zarytých přátel putinovského Ruska.

Ministra Petříčka Babiš také nemůže jen tak odvolat, není to jeho ministr. Musel by souhlasit předseda ČSSD Jan Hamáček a ten to teď udělat nemůže, protože by se před volebním sjezdem jeho strany zdálo, že se chce zbavit svého hlavního protikandidáta. Babiš by asi mohl tuto výměnu provést „na sílu“. Ale vedlo by to k rozpadu koalice a Babiš z vlastně docela správných důvodů nechce do současné krize přinést ještě krizi politickou.

Jenže neposlechnout Zemana ho také přivede do problémů. Docela zásadních. Nejpozději po volbách se může Babišovi stát, že bude velmi potřebovat mít prezidenta za kamaráda. Pokud vyhraje, je možné, že nebude mít nikoho pro sestavení funkční vlády. V takových případech je asistence vstřícné hlavy státu nutná.

Sympatické je, že premiér proruskou notu nehraje se Zemanem. V Babišově situaci a s jeho morální výbavou bychom to vlastně mohli očekávat. Nehraje ji ale zatím. Snaží se odolávat. Jeho přebujelé ego mu nedovoluje se hned podřídit. Lepší ale bude nevsázet na to, že mu to vydrží. Zaťatost pána z Hradu je obrovská, obdiv k moci Vladimira Putina ještě větší.

neděle 21. března 2021

Locdown, den 153

 

Mělo být slunečno, aspoň u nás.

Nebylo.

sobota 20. března 2021

Lockdown, den 152

 

První jarní den.
No, nevím.